Článek
„Jednoznačně zaznělo, že pokud Ukrajina bude v Evropské unii, tak to bude jasná bezpečnostní garance, protože Evropská unie je i mírovým projektem. Nicméně platí, že se Ukrajina musí proměnit, přizpůsobit své právo právu EU. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lipavský.
Za Česko podle něj jasně zazněl postoj, že na podzim nebo začátkem příštího roku by se měla otevřít přístupová jednání EU s Ukrajinou. „To je technický proces, během kterého se bude posuzovat, jak moc je Ukrajina připravena. Bude jasně vidět, kde musí ještě zapracovat,“ poznamenal šéf české diplomacie. Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina dokázala převzít všechny potřebné standardy a přizpůsobila svůj právní řád, míní.
Ocenil přitom dosavadní pokrok Ukrajiny v reformách, které jsou klíčové pro zahájení přístupového procesu. Podpořil mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského jakožto jedinou cestu vedoucí ke „spravedlivému a trvalému míru“.
Lipavský zároveň vyzdvihl českou pomoc Ukrajině a dosavadní spolupráci s českými firmami. „Česko dělá pro Ukrajinu mnoho – s tím jsem rád dorazil do Kyjeva. Vyzdvihl jsem, že české firmy úspěšně podporují a zásobují ukrajinskou armádu a že jsme i nadále připraveni spolupracovat,“ řekl ministr.
Borell chce pro Kyjev pět miliard eur
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v pondělí mimo jiné oznámil, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF). Mělo by jít až o pět miliard eur (122 miliard korun) pro příští rok.
Podle Lipavského jednání nebylo pouze symbolickou záležitostí. „Ale i praktickou ukázkou toho, že na místě, v zemi, která je pod brutálním ruským útokem, jednáme o praktických řešeních, o tom, co můžeme dále udělat, aby v Evropě zavládl mír,“ poznamenal. Unijní ministři se v pondělí jednali se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou i s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Podle Borrella se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce.
Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta vstupu do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájí přístupové rozhovory. To by vyžadovalo jejich jednomyslnou podporu, překážkou však může být podle diplomatů Maďarsko.
Nejistý je nyní také pohled Bratislavy, kde o víkendu parlamentní volby vyhrál Směr-SD někdejšího premiéra Roberta Fica, který má výhrady mimo jiné k vojenské podpoře poskytované Ukrajincům.