Lipavský: Jednání USA s Ruskem nemusí nic změnit

(od našeho zpravodaje z Bruselu)

Blok věnovaný Ukrajině byl velmi důležitý, protože jsme ho měli vzápětí poté, co jsme schválili šestnáctý sankční balíček. Myslím si, že to je důležitá zpráva o tom, že EU je schopna přijímat akceschopná opatření. České diplomacii se také podařil zápis, který jsme chtěli prosadit do širokého evropského balíku. Váže se k (ruskému zbrojaři Vladimiru) Jevtušenkovi. Je to konkrétní úspěch, na kterém pracovali čeští diplomaté. A samozřejmě je to přeneseně i úspěch naší vlády, která má jasnou agendu ve smyslu ochrany Česka a Evropy před ruským vlivem.

Poslední dva až tři týdny jsou pro Evropu a Česko jasnou zprávou, že musíme dělat více, abychom byli aktéry. Abychom trpně nenesli náklady toho, co se okolo nás děje. Jsem rád, že 6. března bude mimořádná Evropská rada. Myslím, že výsledek voleb v Německu napovídá tomu, že budeme mít v jedné z klíčových zemí perspektivně silnou vládu s jasným mandátem.

Společným jmenovatelem všech těchto debat je, že evropské země včetně Česka budou muset hledat další zdroje pro výdaje na obranu kontinentu, na budování našich sil a bezpochyby i na podporu Ukrajiny, která dnes nese podstatnou část tíže zadržováním Ruska. Jakou to získá podobu? Jak se na tom domluvíme? Kolik to bude? Co budou obsahovat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? Jakou podobu bude mít třeba mírové ujednání? Často se hovoří i o možnosti nějakých vojenských jednotek. To všechno v tuto chvíli není jasné. To je všechno, o čem se jedná.

Nerad spekuluji nahlas. Myslím si, že naším úkolem je, aby Česko, které dělá spoustu věcí od české muniční iniciativy skrze humanitární pomoc anebo třeba právě ty sankce, mělo svůj hlas. A jak se tak bavím s kolegy, tak my ten hlas máme. Občas ve veřejném prostoru převažuje spekulace, že jsme třeba někde chyběli nebo že jsme někde nebyli, nebo že někdo někde nebyl, ale celkově u toho jsme.

Nelze se upínat k jednomu konkrétnímu momentu. Je důležité, že jsme u těchto procesů. My opravdu prožíváme historickou dobu, kdy se formují nové koalice v Evropě, a já myslím, že je důležité, aby Česko stálo ve středu těchto nových koalic a aby bylo jejich součástí.

Myslím, že se všichni shodují, že éra slov je již za námi. Je potřeba dělat činy. Proto jsem hovořil o těch prostředcích na obranné výdaje, protože to jsou ty reálné činy, které dneska chybí.

Není, protože náš vliv i v tuto chvíli je výrazně větší. To, že spolu Rusko a Spojené státy otevřely nějakou linii debaty, ještě neznamená, že výsledek té debaty něco může skutečně změnit. A je to pro nás signál, že evropské země včetně Česka udělají nové kroky, které v dnešní situaci jsou naprosto nezbytné. A pak už nebudeme mluvit o dětských stolečcích nebo o tom, jestli jsme před dveřmi nebo za dveřmi, protože my jsme toho řešení přirozenou součástí.

Pro mě je neakceptovatelné, aby nám Putin ohrožoval evropskou bezpečnost. Pro mě je neakceptovatelné, abychom tady díky Putinovi měli drahé energie nebo válečné uprchlíky. A stejně tak je pro mě neakceptovatelné, aby Ukrajině nebo Evropě byl nadiktován nový bezpečnostní pořádek. A to si musíme umět ohlídat a bude to vyžadovat akci.

Nechám historická hodnocení historikům. Mnichov byl trpký. Myslím, že všichni do určité míry cítili atmosféru té konference. Ale jedna věc jsou emoce a druhá věc je, co skutečně uděláme. Je potřeba se Spojenými státy vést dialog. Máme s nimi velmi intenzivní strategické vztahy v řadě domén včetně obchodních. I vojenské spolupráce. To, že Spojené státy přišly s novou rétorikou, všichni vnímáme, a je tedy potřeba navigovat se tímto složitým vztahem tak, abychom z toho stále získali maximum. Musíme položit něco na stůl, ale tak silná slova (že by se schylovalo k druhému Mnichovu) bych v tuhle chvíli asi nevolil.

Rusko je agresor, který masakruje nevinné. Zelenskyj je legitimní prezident Ukrajiny. V jakékoliv dohodě o míru musí ustoupit agresor, ne oběť. S demokracií se neobchoduje, demokracie se brání. Sláva Ukrajině, která už tři roky stojí v první linii a bojuje za nás za všechny. To je jasná pozice. Já osobně si se slovy nehraji. Já silné výroky nepronáším. Zelenskyj je prezident a Ukrajinci bojují za naši bezpečnost a za naši svobodu.

Je to tak samozřejmě. Oni to počítají od momentu, kdy byl vojenskou operací ukradený Krym a následně rozpoutána válka na Donbase. Nicméně tento konflikt byl tehdy dočasně zamrazen Minskými ujednáními.

Pro nás z toho vyplývá, že je potřeba, aby nová mírová ujednání rozhodně nebyla v duchu Minsku 1 a Minsku 2. Tedy aby neumožnila další agresi.

To je otázka, kterou si kladou úplně všichni, a já si myslím, že bez toho, aniž bychom našli nové zdroje a novou dohodu nad výdaji na obranu v Evropě, se daleko nepohneme a zůstaneme u těch slov.

Hovořil jsem s představitelem prezidenta Trumpa Keithem Kelloggem (zmocněnec pro Rusko a Ukrajinu, pozn. red.), dokonce dvakrát, když jsem byl ve Spojených státech a také v Mnichově na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Na dalších kontaktech se Spojenými státy pracujeme.

My jsme nebyli seznámeni se strategií. Jestli jsem dobře pochopil, tak Spojené státy některé ty výroky o vyjednávací strategii korigovaly. Mohlo to být tedy pouhé nedorozumění, kdy se spolu lidé baví v nějakých scénářích. Nepřikládal bych tomu velkou váhu.

To důležité z jednání s Kelloggem pro mě je, že jsme prezentovali, co všechno Česko pro evropskou a ukrajinskou bezpečnost udělalo, co plánujeme udělat a jaké jsou naše postoje pro to, aby americká strana vnímala, že jsme seriózním hráčem.

Myslím si, že jak moje schůzka, tak i ta, kterou vedl pan prezident Pavel v Mnichově, se povedly. Zároveň vidíme, že americká administrativa má řekněme rozhozené sítě velice široce v této agendě. Věnuje se jí celá řada různých pověřenců.

V tuto chvíli je klíčové sledovat, jak proběhne hlasování na Valném shromáždění OSN, a tedy jak se bude situace posouvat k tomu případnému jednání prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem. Ale jak říkám, my se musíme zařídit tak, aby nám nikdo neříkal, co máme dělat a jak to máme dělat. A musíme se zařídit tak, abychom nenesli důsledky dohod někoho jiného. Představa, že budu jako pštros, že strčím hlavu do písku a okolo mě zázračně zavládne mír, je extrémně naivní.

Andrej Babiš dost často hovoří o tom, že ho to nezajímá, že se tím zabývat nebude, že to udělá Donald Trump. No a pak tady najednou začnou lítat spekulace o tom, že Evropa má poslat vojáky na Ukrajinu. Takto my nepostupujeme. My hovoříme se všemi aktéry a velmi odpovědně ladíme naši pozici.

Ta schůzka proběhla po relativně delší době. Hovořili jsme o česko-čínské bilaterální relaci. Mluvili jsme o některých velmi specifických zájmech, které Česko v Číně má, aniž bych o tom chtěl jakkoli mediálně spekulovat. Pak jsme se obecně bavili o geopolitické situaci a samozřejmě jsem zmínil všechna důležitá témata pro Česko.

Zmínil jsem i otázku Tchaj-wanu. Hovořil jsem o tom, že pro Česko je důležité mít možnost rozvíjet obchodní, kulturní nebo vědecké vztahy s Tchaj-wanem tak, jak to činíme a jak jsme se k tomu zavázali ve strategickém partnerství, které bylo podepsáno v Praze při návštěvě (čínského prezidenta) Si Ťin-pchinga. To nám tyto vztahy umožňuje, také nám dovoluje tyto vztahy rozvíjet a my v tom budeme pokračovat i nadále.

Myslím si, že se naší vládě podařilo nastavit ta správná očekávání od vztahů s Čínou, která nejsou zatížena nerealistickými představami o investicích. Naopak vnímáme v určitých doménách rizika a hrozby spojené s čínským vlivem. Mluvím například o kybernetické bezpečnosti, o závislosti na vzácných surovinách nebo o ochraně duševního vlastnictví.

Neznamená to ale, že nebudeme mít žádný dialog nebo že se dialogu budeme bránit. Je to vlastně důsledek revize vztahů s Čínou, která se ještě promítne v analytickém dokumentu, který připravujeme.

V prvé řadě bych jí chtěl poděkovat za její veškerou dosavadní práci. Odpracovala toho opravdu hodně a zároveň je do velké míry i vzorem pro mnoho žen, které by se chtěly věnovat politické nebo podobné kariéře. Přeji jí také pevné zdraví, aby třeba mohla v budoucnu oznámit návrat. Nad rámec této otázky už k tomu nemám další komentář.

Takové věci teď nechci rozebírat.

Neuvěřitelně si vážím práce, kterou dělám. Dělám ji pro tuto zemi. Jsem za ni velmi vděčný.

Já si myslím, že je potřeba zapracovat a myslím si, že na tom dělají všichni. Jsem optimista.

Občas komentuji politiku Andreje Babiše a politiku hnutí ANO. Myslím si, že bychom si každý den měli připomínat všechny ty politiky, kteří si naprosto nekriticky a jásavě nasadili červené trumpovské čepice a teď se některým věcem nestačí divit. Je to známka toho, že nepřemýšlí o tom, co je v českém zájmu, ale spíše jen deklarují, co vidí kolem sebe a co se jim líbí. Takoví politici v čele s Andrejem Babišem by neměli rozhodovat o zahraniční politice naší země.