Článek
„Spuštění sankcí je otázkou politické shody. Tuto diskuzi zatím nezačínáme,“ uvedl unijní úředník, který nechtěl být jmenován, ke schůzce, jež začíná ve 12:30.
Hlavním tématem by měly být výsledky jednání německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jednat se bude také o přestřelkách na Donbasu. Separatisté uvedli, že od čtvrtečního rána čelili silnému ostřelování ze strany ukrajinských sil. Pod palbou se ocitlo více než deset měst a obcí po celé linii fronty od Mariupolu u Azovského moře až po samozvanou Luhanskou lidovou republiku.
Palba probíhala od půl šesté do půl desáté a vypáleno bylo na 70 granátů z minometů včetně velkorážných, které měly být staženy od fronty, a stovka granátů z granátometů. Střílelo se i z velkorážných kulometů.
Separatisté přiznali, že palbu opětovali. Ukrajinska Pravda informuje, že jeden jejich granát dopadl do areálu školky v Stanycji Luhanské, kde byly děti. Zranění utrpěli dva civilisté a jeden voják. Ukrajinské velení uvedlo, že za posledních 24 hodin bylo zaznamenáno 29 případů porušení příměří a separatisté pálili z minometů ráží 82 a 120 mm.
Ukrajina v rámci manévrů Metel-2022 (Metelice) cvičí i na Donbasu za použití protitankových střel NLAW, Javelin a tureckých dronů Bayraktar.
Představitel EU k situaci uvedl: „Pečlivě sledujeme ostřelování Donbasu, jsme si vědomi, že by mohlo jít o test, nebo by to mohlo být použito jako záminka.“
Rusko by mohlo chtít na základě ostřelování zasáhnout v oblastech kontrolovaných separatisty. Velitel separatistické milice Eduard Basurin už na konci ledna varoval, že v případě potřeby se obrátí na Moskvu s požadavkem o vojenskou pomoc.
Rusko by jako záminku mohlo použít potřebu ochránit své občany na Donbasu, protože mnohým z tamních obyvatel v posledních letech dalo vlastní pasy.
Ruští poslanci tento týden vyzvali ruského prezidenta, aby uznal obě lidové republiky separatistů.
Varovná reakce Kremlu
Přestřelku komentoval i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov: „Během posledních 24 hodin jsme slyšeli zprávy, že si Rusko zachovává ohromný úderný potenciál na hranici (s Ukrajinou), ale nikdo, žádný představitel Západu nemluví o obrovském úderném potenciálu ukrajinské armády na linii dotyku (mezi ukrajinskými silami a separatisty na Donbasu). Ve spojení s provokativními akcemi, které zesílily poslední den, jde o velmi nebezpečnou situaci.“
Ocitoval také tvrzení separatistů, že první údery přišly z ukrajinské strany. Jasné to však není.
Zatímco situace na rusko-ukrajinské hranici je podle Peskova stabilní, na linii dotyku na Donbasu roste napětí. Podle mluvčího Kremlu může situace na Donbasu kdykoli přejít za hranici útoků testujících sílu nepřítele a může se tam „rozhořet nová válka v bezprostřední blízkosti naší hranice“. Peskov vyzval západní země, aby využily veškerý svůj vliv na Kyjevské vedení a zastavila se další eskalace napětí.
Peskov se vyhnul odpovědi na případnou ruskou reakci. „Pozorně to sledujeme. Uvidíme, jak se situace vyvine.“ Dodal, že Kreml neplánuje jednat s kyjevskou vládou.
