Článek
„Je velmi důležité, že jsme udělali to, na čem jsme se shodli již před několika týdny,” uvítal Michel konečnou dohodu o postizích vůči čtyřem desítkám Bělorusů odpovědných za volební manipulace a násilné potlačování opozičních protestů. Seznam byl hotov již v polovině září, Kypr jej však dosud při ministerských jednáních blokoval.
Členské země by podle Michela měly sankce formálně schválit ještě dnes. Autoritářský vládce Alexandr Lukašenko, jehož EU jako prezidenta neuznává, ale na seznamu představitelů režimu, jimž bude zmrazen majetek a nebudou smět cestovat do zemí EU, přes naléhání pobaltských zemí není.
„Budeme samozřejmě sledovat vývoj v Bělorusku,” podotkl šéf unijních summitů k možnému rozšíření postihů i na Lukašenka. Unie však podle něj zatím preferuje snahu o dialog, který by v Bělorusku mohl vést k ukončení násilností vůči opozici a k vypsání nových voleb.
Tlak na Turecko
Ve vztazích s Tureckem budou podle Michela klíčové příští týdny, kdy se uvidí, zda má Ankara zájem o dialog, nebo zda chce pokračovat v průzkumné těžbě plynu u kyperských břehů. Ve druhém případě dohoda Unii umožňuje sáhnout k tvrdšímu postupu včetně případných sankcí, které požaduje Kypr.
„Nyní je na Turecku, aby ukázalo, zda se chce spolu s námi vydat konstruktivní cestou. To je naše dnešní nabídka. Ale zcela jasně říkáme, že v opačném případě máme k dispozici všechny potřebné nástroje,” řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dohoda by podle ní mohla Ankaru motivovat ke spolupráci nabídkou užšího obchodního partnerství a rozšíření celní unie, pokud se však Turecko nevyvaruje „jednostranných provokací”, může EU sáhnout k sankcím.
Kyperský prezident podle diplomatů během dlouhého jednání ve čtvrtek večer a v noci na dnešek několikrát odmítl průběžně předkládané návrhy jako příliš vstřícné vůči Turecku. Lídři řady dalších zemí včetně předsednického Německa však chtěli předejít dalšímu zhoršení vztahů s partnerem v NATO, který v rámci migrační dohody pomáhá brzdit příliv běženců do Evropy.
NATO se také podařilo dojednat způsob, jak zabránit eskalaci napětí mezi Tureckem a Řeckem, jemuž aktivity Turecka při průzkumu mořského dna také vadí. Turecko si klade nároky na rozsáhlé části mořského dna, které mu podle mezinárodních dohod nepřísluší.