Lidé budou proti Rusku bojovat, ochota je velká, řekl Novinkám ukrajinský novinář

„Lidi půjdou bránit svou zemi. Ukrajina se stala takovým Antiruskem, ale kvůli postupu Ruska,“ řekl Novinkám Balinskyj.

„Situace už není jako v roce 2014,“ dodal. Tehdy se podle něj dokázali postavit separatistům podporovaným Ruskem jen dobrovolníci, protože armáda byla v rozkladu. Nyní má ale 250 tisíc vojáků a dostala moderní zbraně, zejména účinné protitankové střely ať už americké javeliny, nebo švédské ruční NLAW dodané z Británie.

Balinskyj vyvrací obavy, že by dodaných zbraní mohli využít radikálové, aby zaútočili na separatisty na Donbasu, kde stále probíhají přestřelky: „To jsou tvrzení ruské propagandy. Radikálové představují okrajovou skupinu.“

Ukrajinské vedení sice uvádí, že útok z ruské strany aktuálně nehrozí, Balinskyj si však myslí, že Moskva zaútočí. „Asi na 80 procent ano. Jsou tři možnosti: buď se pokusí ovládnout jen Donbas, nebo i Záporožskou oblast a pobřeží Azovského a Černého moře od hranic přes Mariupol až po Oděsu,“ míní. Tím by Rusko získalo pozemní přístup na nezákonně anektovaný Krym.

„Třetí možností je, že by přes Charkov nezaútočili jen na Dněpropetrovsk, ale až na Kyjev,“ vypočítal Balinskyj s tím, že tuto variantu ovšem považuje za nejméně pravděpodobnou. V bleskovou válku nevěří.

I kdyby Rusko nezaútočilo, je Balinskyj přesvědčen, že budoucnost země bude komplikovaná. Osobně si myslí, že Krym je ztracen. Obavy má ale i ohledně budoucnosti Donbasu.

„Integrovat jej by bylo jako si dát do postele bombu,“ říká napřímo. Strach má i z možné změny uspořádání a federalizace, kterou vláda odmítá: „To by taky mohla skončit Ukrajina jako Bosna a Hercegovina.“ Naráží na takřka nefunkční uspořádání balkánské konfederace, kde Republika Srbská opakovaně hrozí odchodem a dává najevo zájem o spojení se Srbskem.

Balinskyj vidí, že obyvatelé jsou vleklým konfliktem unavení. Připouští, že někteří by vyměnili část území za perspektivu lepší budoucnosti.

Skeptický je i ohledně dalších bezpečnostních záruk: „Členem NATO se Ukrajina nestane.“

Znepokojuje ho i postoj EU, v níž podle něj získalo Rusko velký vliv: „Podívejte se na sebe, vedle vlády tam máte prorusky orientovaného prezidenta. V Maďarsku je Viktor Orbán. A nechápu ani postoj Německa, možná je pořád tíží vina za druhou světovou válku.“

Situaci komplikuje napjatá vnitropolitická situace a boje mezi elitami, které oslabují zemi. Bývalý prezident Petro Porošenko čelí obvinění z velezrady, protože ještě před nástupem do funkce se měl domluvit na dodávkách uhlí z oblastí ovládaných separatisty a tím je podpořit.

O přístupu současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Balinskyj otevřeně říká: „Kroky, které podniká, jsou nyní nevhodné, špatně načasované.“ Domnívá se, že mu chybí politická zkušenost: „Funkci prezidenta bral jako další výzvu, ještě se dost nepoučil a pořád zůstává výbušným komikem.“ Ukázalo to podle něj i prohlášení, že se chystal v zemi převrat, když naznačil, že s ním mohl být spojený i nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.

Zelenskyj je pod tlakem, protože ztrácí na popularitě: „I jemu blízké agentury mu dávají jen minimální náskok před Porošenkem,“ připomněl novinář. V posledním průzkumu by ho volilo 23 procent oslovených, jen o tři procentní body více než Porošenka.

Ani bývalého prezidenta však nehodnotí kladně: „Porošenko nikdy neuznal, že prohrál se Zelenským, kterého nazývá loutkou. Stále se chová, jako by byl prezidentem, hlavně v zahraničí.“ Vytýká mu ještě jedno: „Porošenko se věnuje politice kvůli svému prospěchu.“

Porošenko se dostal nahoru v době vlády prozápadní premiérky Julije Tymošenkové a prezidenta Viktora Juščenka, jak ale připomíná Balinskyj: „Pak byl ministrem ve vládě Mykoly Azarova.“ Azarov byl premiérem, když byl prezidentem proruský Viktor Janukovyč.

Právě vítězství Janukovyče ve volbách v roce 2010 ukazuje, jaké nebezpečí pro Ukrajinu představují spory mezi prozápadními politiky. Voliči ho upřednostnili, protože měli dost nekonečných hádek mezi Tymošenkovou a Juščenkem. I úspěch Zelenského v posledních volbách ukázal roztrpčení z politických elit – lidé volili populárního herce.