Článek
Českou republikou a Lichtejnštejnské knížectví dosud rozděloval spor, na jehož pozadí je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Lichtenštejnsko považuje postup tehdejšího Československa za neoprávněný, protože dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů.
"Bude podepsáno společné prohlášení o navázání diplomatických styků, které bude doprovázené memorandem," vysvětlil Kohout. V memorandu bude obsažen vznik společné komise historiků, která bude zkoumat sporné otázky.
Lichtenštejnsko tímto krokem jako poslední stát na světě uznalo Českou republiku, což od jejího vzniku v roce 1993 odmítalo.
Podle tiskové služby lichtejnštejnské vlády spojuje oba státy společné evropské dědictví a staletí přetrvávající dějiny lichtenštejnského rodu. "Lichtenštejnsko a Česká republika dospěly k názoru, že se mohou vztahy obou států na základě tohoto společného dědictví a společných hodnot vyvíjet a při tom být překonány i rozdílné pozice, které existovaly v průběhu proměnlivých dějin," stojí v lichtejnštejnském tiskovém prohlášení.