Článek
Copernicus už letos v lednu oznámil, že loňský rok byl s průměrnou globální teplotou 14,98 stupně Celsia nejteplejší v historii měření. S velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím rekordmanem. Letošní duben pak globálně pokořil dosavadní maximum z roku 2016 o 0,14 stupně.
„Je šokující, nicméně nepřekvapivé, že jsme dosáhli této dvanáctiměsíční série,“ uvedl šéf programu Copernicus Carlo Buontempo. I kdyby byla tato sekvence rekordních měsíců nakonec přerušena, dopady změn klimatu podle něj zůstávají stejné a nic nenaznačuje, že by se tento trend měl nějak změnit. „Žijeme v bezprecedentní době, máme ale rovněž bezprecedentní možnosti a dovednosti, jak klima monitorovat, což nám může pomoci při formování našich kroků,“ dodal.
Nejteplejší v historii byl i letošní duben s průměrnou teplotou u zemského povrchu 15,03 stupně Celsia. V březnu pak průměrná teplota vzduchu při zemském povrchu dosahovala hodnoty 14,14 stupně Celsia a rekordní byly i předchozí měsíce.
Světoví vědci se po rekordně teplém březnu obávají „neprobádaného území“ změny klimatu
„Na tuto řadu nejteplejších měsíců budeme vzpomínat jako na relativně chladné. Pokud se nám ale podaří stabilizovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve velmi blízké budoucnosti, mohli bychom se k těmto ‚chladným‘ teplotám vrátit do konce století,“ řekl Buontempo.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
Jedenáctý měsíc v řadě. I duben byl nejteplejší v historii měření
