Článek
Obě strany se často před volbami tradičně pohádaly, načež se po nich (s výjimkou let 1966 až 1987 a období 2000 až 2007) opět spokojeně objaly a pokračovaly ve společném vládnutí.
Tentokrát je situace natolik vyhrocená, že slepit tenhle rozbitý „rodinný“ porcelán půjde těžko. Předčasné volby jsou důsledkem vleklé vládní krize. Napětí mezi SPÖ a ÖVP navíc v předvolební kampani vyhrotilo několik afér, z nichž nejzávažnější propukly v závěrečné fázi a před několika dny vyústily do situace, kdy na sebe obě strany podaly trestní oznámení.
Špionáž, rasismus a antisemitismus
Největší vlny vyvolaly dva facebookové profily s rasistickými a antisemitskými příspěvky. Ty vznikly s cílem poškodit populárního Kurze, jehož ÖVP je jasným favoritem voleb. Později vyšlo najevo, že za tím údajně stál izraelský odborník na politické kampaně Tal Silberstein, s nímž SPÖ až do letošního srpna oficiálně spolupracovala. Poté, co skandál propukl, se vedení SPÖ dušovalo, že o iniciativě Silbersteina prý nic nevědělo.
Sociální demokraté nato obvinili lidovce z pokusu o uplácení a ze špionáže, protože se prý za 100 tisíc eur (asi 2,6 miliónu korun) snažili získat podrobnosti z kampaně SPÖ. Údajně se o to měl snažit Kurzův mluvčí Gerald Fleischmann, jak tvrdí Silbersteinův spolupracovník Peter Puller, který ale právě kontroverzní facebookové stránky spravoval.
Svobodní se zřejmě vrátí do vlády
Mnohé tak nasvědčuje, že předpokládaný vítěz ÖVP se stejně jako po volbách v roce 1999 dohodne na koalici s pravicově populistickými Svobodnými (FPÖ), kteří v posledních letech poněkud zmírnili rétoriku a neohánějí se odchodem Rakouska z EU.
Obě strany mají blízké názory na imigrační politiku – požadují její zpřísnění a omezení nároku přistěhovalců na sociální dávky. Uprchlická krize byla ostatně jedním z hlavních témat předvolebního boje.
O programovém sblížení ÖVP a FPÖ svědčí i fakt, že na jedné z čelných pozic kandidátky lidovců je bývalý politik FPÖ Josef Moser. Někdejšího důvěrníka dřívějšího kontroverzního šéfa FPÖ Jörga Haidera přivedl do ÖVP právě Kurz, zřejmě s cílem zlákat voliče konkurenční strany. Média už spekulují, že Moser by se mohl stát ministrem financí.
Možná je i menšinová vláda nebo přizvání dalších partnerů
Podle deníku Der Standard by mohl Kurz překvapit a v případě silného volebního výsledku se pokusit sestavit menšinovou jednobarevnou vládu, případně vládu lidovců doplněnou o nestranické experty.
Další méně ortodoxní možností by bylo sestavit vládu s více než jedním koaličním partnerem. Rakušané totiž budou letos vybírat z rekordního počtu politických stran – celkem ze šestnácti –, z nichž šanci na překonání čtyřprocentního limitu pro vstup do Národní rady (dolní komory parlamentu) mají kromě trojice velkých stran i liberálové (NEOS) nebo zelení. Například šéf liberálů Matthias Strolz by se tak mohl stát ministrem školství, navrhuje Der Standard.
Vládu s populisty nevylučují ani socialisté
V úvahu by přicházela i varianta koalice sociální demokracie s FPÖ, kterou SPÖ na rozdíl od minulosti už nevylučuje. Je ale méně pravděpodobná, i když v nejvýchodnější spolkové zemi Burgenlandsku taková konstelace už existuje. SPÖ se totiž v preferencích propadla až na třetí místo za ÖVP a FPÖ.
Mnohé tak nasvědčuje tomu, že v čele příští vlády stane teprve jednatřicetiletý Kurz jako nejmladší kancléř v rakouské historii. Byl by současně i nejmladším šéfem vlády v Evropské unii.
Volební místnosti se uzavřou v neděli v 17 hodin. Hlasy by měly být sečteny ještě během večera.