Článek
Rand KR-2 pilotovaný sedmdesátiletým Brianem Normingtonem narazil v neděli 17. srpna 2008 do cessny, ve které za kniplem seděla 28letá Sophie Hastingsová. Na palubě byli i tři další její kolegové ze společnosti pro letecké snímkování Reconnaissance Ventures Ltd (RLV).
Popletené zkratky
Večer před osudným dnem RLV oznámila řídící věži, že budou nacvičovat přistání za špatného počasí, a budou tedy létat rychle v nízkých výškách, aby natrénovali přistání podle radiomajáku ILS (Instrument landing system).
Vůz britského úřadu pro vyšetřování leteckých nehod míří na místo nehody.
Termín ILS si dispečeři spletli s podobným termínem nácviku létání podle přístrojů IFR (Instrument flight rules). Do plánu dokonce napsali, že posádka cessny bude nacvičovat let podle přístrojů, tedy IRT (Instrument rating traninig). To ale nevyžaduje rychlý let v extrémně nízké výšce jako ILS, kdy pilot simuluje přistání, téměř se dotkne dráhy a opět se nad ni vznese.
Chyby dispečerů při řízení letového provozu
Posádka cessny nacvičovala třetí přistání podle radiomajáku, když do ní narazil rand. Věž si všimla, že obě letadla letí v kolizním kurzu. Vyzvala Normingtona, aby změnil směr letu, a upozornila na to posádku cessny. To už však bylo pozdě. Letadla se srazila jen o pár sekund později.
Hasiči a záchranáři na místě nehody.
Věž se dopustila podle staršího inspektora Gerainta Herberta z Úřadu pro vyšetřování leteckých nehod (AAIB) několika pochybení. Neporozuměla, co míní posádka cessny nacvičovat, a jak se tedy bude pohybovat.
Herbert dodal, že pilotka mohla rand vidět nejdříve 19 sekund před srážkou. Zdůraznil, že se především věnovala přístrojům, protože nacvičovala přistání podle radiomajáku. Inspektor zdůraznil, že „řízení letového provozu musí poskytnout dostatečné informace, aby se vyhnuli kolizi“.
„Jestliže piloti jsou upozorněni na přítomnost (dalšího) letadla, je osmkrát pravděpodobnější, že ho uvidí,“ podtrhl Herbert.
ILS
Přistávací systém ILS, který byl vyvinut už v 40. letech, poskytuje pilotovi okamžitou informaci o jeho poloze vůči dráze. K tomu slouží signály z kurzového a sestupového majáku. Kurzový je tvořen dvěma vysílači, z nichž jeden je mírně vlevo od ranveje a druhý mírně vpravo. Oba vysílají ve směru osy dráhy. Pokud je letoun na ose, jsou signály z obou vysílačů stejně silné.
Podobně pracuje sestupový maják, ovšem ve vertikální rovině. Odchylku ukazuje na palubní desce indikátor ILS. Pilot se tedy drží kursu udaného majáky.
Signálů ILS může využívat i autopilot. V poslední fázi se pak pilot rozhodne sám, zda přistání provede, nebo ne.
Věž ale neinformovala Normingtona o cessně a cessně neposkytla jednoznačné informace o tom, kam rand letí. Výsledkem bylo pět mrtvých.