Článek
„Z prázdných slibů rodiny neuživíme. Máme toho dost,“ říká Juraj, který pracuje v bratislavské univerzitní nemocnici a který stejně jako jeho kolegové trval na zveřejnění jen křestního jména. „Ministerstvo žongluje vysokými sumami našich platů, ale věřte mi, po první atestaci se na ně dívám z velké dálky. Manželka je na mateřské, děti si mě moc neužijí – ve špitále jsem od nevidím do nevidím. Za ten výkon vlastně za almužnu,“ dodává.
„Neměl bych problém odejít. V České republice nebo v Rakousku bych měl mnohem lepší podmínky. Musím to zopakovat: nejde jen o výplatní pásku. Napravovat je toho třeba víc: scházející zdravotní sestry, úhrady od pojišťoven, způsob přípravy mediků a tak bych mohl dál pokračovat,“ upozorňuje František, lékař z banskobystrické nemocnice.
Slovenští lékaři dali Radičové ultimátum, jinak podají hromadnou výpověď
Ve slovenských nemocnicích pracuje asi pět tisíc lékařů. Například v Bratislavě podal výpověď velký počet anesteziologů a bez nich by nemocnice nemohly fungovat. „Žádáme o zavedení motivačního systému odměňování, jenž by zohlednil léta praxe, a celkově, aby se podmínky ve zdravotnictví zlepšily,“ zdůrazňuje Zuzana, jedna z nich.
Výpovědní lhůta končí všem prvního prosince 2022, avšak šéf lékařských odborů Peter Visolajský vyjádřil ochotu do té doby ještě jednat s vládou.
Dva tisíce slovenských lékařů se chystají podat výpověď
Premiér Eduard Heger (OLaNO) si v rozhovoru pro SME postěžoval, že i on vydělává méně, než požadují lékaři. „Učinil bych premiérovi následující výzvu. Vezmeme jednoho lékaře ze Slovenska a najdeme mu nabídku práce v Německu nebo v České republice, ať totéž udělá předseda vlády, a uvidíme, koho vezmou,“ vybízel Visolajský.
V roce 2011 hromadné výpovědi 1200 lékařů ochromily provoz řady slovenských nemocnic, kterým pomáhali zajistit alespoň akutní péči také čeští vojenští lékaři. Tehdejší vláda pak platovým požadavkům nespokojených lékařů částečně vyhověla.