Hlavní obsah

Lékaři poprvé transplantovali průdušnici vytvořenou z buněk pacienta

Právo, aa

S umělou průdušnicí, vymodelovanou z jeho vlastních kmenových buněk, už měsíc žije v Británii šestatřicetiletý muž. Jde o první transplantaci vlastního, na míru vyrobeného lidského orgánu z kmenových buněk na světě. Jednalo se o mezinárodní projekt, předlohu orgánu vytvořili v Británii a transplantovali jej ve Švédsku 36letému Eritrejci. Operaci vedl Španěl.

Článek

„Strašně jsem se bál operace, ale bylo to žít, nebo umřít,“ svěřil se Andemariam Teklesenbet Beyene z Eritreje, jemuž kvůli nádoru pod hrtanem hrozila smrt. Šestatřicetiletý muž je měsíc po 12hodinové operaci sice stále ještě slabý, ale klinicky v naprostém pořádku.

Unikátní zákrok je dílem mezinárodního týmu. Operaci provedl Paolo Macchiarini z barcelonské Hospital Clínic, průdušnici vytvořili specialisté z londýnské University College a sama operace proběhla v nemocnici Karolínské univerzity ve Stockholmu.

Základem je kostra z polymeru

Prvním krokem záchrany pacienta byla modelace nové průdušnice a obou průdušek. Pomocí skenovací techniky kolektiv Alexe Seifaliana v Londýně vytvořil trojrozměrnou síť ve tvaru orgánu z polymeru, který pak ve švédské nemocnici ponořili do roztoku z pacientových kmenových buněk z jeho kostní dřeně.

Během několika dní vznikla potřebná struktura a Macchiarini mohl přistoupit k operaci. Během ní vyjmul nemocnému nádor, vyměnil poškozenou průdušnici s průduškami za novou a současně nasadil na nový orgán štěpy z pacientovy nosní tkáně.

„Je to syntetický orgán, je skvělé, že jsme ho měli vyrobený během pár dní a nemuseli čekat na dárce,“ řekl po operaci Macchiarini. „Hlavní ale je to, že jde o vlastní tkáň, že pacient nemusí brát silné prostředky pro potlačení autoimunitní reakce.“

Na řadě desítky dalších nemocných

Španělský chirurg provedl už před třemi lety podobnou transplantaci upravené průdušnice u tehdy 30leté Kolumbijky Claudie Castillové. Tehdy ovšem nebyla použita síť z polymeru.

Kmenové buňky se při vytváření náhradních orgánů používaly už dříve, ale do té doby vyplňovaly kolagenovou kostru od dárce. I když základem byl biologický materiál od cizího dárce, nebyla potřeba imunologická léčba.

Novou metodu s „replikou“ vlastního orgánu se nyní chystá lékařský tým operovat další desítku pacientů včetně korejského batolete s vrozenou vadou. Právě u dětí se těžko hledá vhodný dárce. Nanotechnologie využívající speciálního polymeru v podobě nanokompozitu umožňují získat orgán potřebného tvaru. Kmenové buňky pak vyplní kostru během pouhých dvou dní novou tkání.

„Díky nanotechnologickým metodám v regenerativní medicíně už jsme schopni vyrobit nový orgán na míru konkrétního pacienta, a to během pád dní až týdne,“ poznamenal Macchiarini. Možná už za dvě desetiletí bude podle něj možné tímto způsobem běžně vyrábět i jiné tělesné orgány a zachraňovat tak lidi, kteří by jinak čelili nejisté perspektivě čekání na vhodného dárce a potřebě celoživotní imunitní léčby.

Orgány, vypěstované v laboratořích z kmenových buněk, se transplantovaly už dříve. Primát drží umělé močové měchýře, které transplantoval v roce 2006 Anthony Atala dětem ve veku čtyř až 19 let, které měly vrozenou vadu páteře.

Výběr článků

Načítám