Článek
Vzpoura wagnerovců v Rusku je potenciálně problematickou pro vlády Mali a Středoafrické republiky, kde ruští žoldnéři hrají stále významnější roli v dlouhotrvajících vnitřních konfliktech. Moskva popírá, že by skrze wagnerovce ve frankofonní Africe rozšiřovala svůj vliv, píše web stanice Al-Džazíra, a konkrétní dopady pokusu o ozbrojenou vzpouru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina v Rusku na Mali a Středoafrickou republiku zatím nelze předvídat. Záviset to bude na organizačních poměrech uvnitř organizace po víkendových událostech, podotýká Al-Džazíra.
„Přítomnost wagnerovců v Mali dotuje Kreml, a pokud je Prigožin s Kremlem na nože, Mali bude pochopitelně tratit na své bezpečnosti,“ řekl politický analytik se specializací na Mali Bassirou Doumbia.
Prigožinovo letadlo přistálo u Minsku
Malijská armáda se chopila moci při vojenských převratech v letech 2020 a 2021 a svádí dlouholetý boj s organizacemi napojenými na Islámský stát (IS) a Al-Káidu. V zemi působili na mírových misích i evropští vojáci. Berlín však v květnu oznámil, že do roka své jednotky stáhne, a francouzští nebo čeští vojáci již odešli definitivně. Na vlivu v západoafrickém Mali nyní získává Rusko.
Ačkoliv to Moskva i Bamako popírají, USA i OSN jako celek wagnerovce v Mali viní z rabování, znásilňování a dalšího sexuálního násilí, mučení i unášení lidí po boku malijské armády. Spojené státy v květnu na šéfa skupiny v Mali Ivana Alexandroviče Maslova uvalily sankce kvůli údajnému transportu vojenských systémů přes Mali od zahraničních dodavatelů do Ruska pro použití ve válce na Ukrajině.
Prigožin sám má pak podle médií v Africe osobní zájmy. Skrze uzavírání bezpečnostních kontraktů například s vládou Středoafrické republiky se dostává k právům na těžbu zlata, diamantů i dřeva, díky nimž si mohl přijít až na miliardy dolarů, ačkoliv odhady se liší, napsal v pondělí časopis Forbes. Investigace stanice CBS pak v květnu popsala, že je velice pravděpodobné, že Prigožin ze Severoafrické republiky přepravuje vytěžené zlato přímo do Moskvy.