Článek
„Od včerejšího večera se situace rozšířila za hranice kraje a my potřebujeme cizí vojenské síly, aby se vypořádaly se situací. O pomoc jsme se obrátili na Rusko," uvedla Otunbajevová. Podle ní se situace vymkla kontrole.
Prozatímní kyrgyzská vůdkyně Roza Otunbayevová
V noci na pátek propukly na jihu země ve městě Oš etnické nepokoje, jichž se účastnily tisíce lidí. Střetli se mezi sebou Kyrgyzové s menšinovými Uzbeky. Nepokoje provázené žhářstvím (zapáleno bylo několik desítek budov) byly takového rozsahu, že byl ve městě vyhlášen výjimečný stav a nasazena armáda, která využila obrněné transportéry a vrtulníky.[celá zpráva]
Podle sobotních informací si nepokoje vyžádaly padesát obětí a přes 650 zraněných. Přestože byl vyhlášen noční zákaz vycházení, střety pokračovaly i za tmy. Do města se stahovali ozbrojení příslušníci obou skupin. Navíc se nepokoje v sobotu rozšířily i do hlavního města Biškeku.
Tisíce Uzbeků podle BBC utíkají z Kyrgyzstánu do Uzbekistánu. Pouštějí je však jen po jednom. Ženy žádají o mezinárodní pomoc Jejich domy byly vypáleny a srovnány se zemí. Na hraních bylo zabito nemluvně. Podle svědků mnohé etnické Uzbeky zabili i vojáci v obrněných transportérech. Prozatímní vláda střelbu popírá. Vojáci jen brání, aby do Oše přicházely posily.
Kyrgyzská vláda se obává, že etnické nepokoje mohou být vyprovokovány příznivci bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, který byl letos při převratu svržen a našel azyl v Bělorusku. [celá zpráva]
Právě v Oši měl Bakijev řadu příznivců. Už jednou - v půlce května - se podle současné vlády pokusil o puč. [celá zpráva]
Rusko v pátek pomoc odmítlo
Už v pátek kyrgyzští a ruští analytici uváděli, že je situace v Kyrgyzstánu zralá pro vojenský zásah zvenčí. Kyrgyzský politolog Mars Sarijev řekl, že silně roste pravděpodobnost zásahu sil Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Ruský prezident Dmitrij Medveděv ale ve čtvrtek možnost vyslání mírového kontingentu ODKB do Kyrgyzstánu "prozatím" vyloučil.
Zároveň prohlásil, že pro zásah jednotek Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti, kterou tvoří Rusko s šesti dalšími postsovětskými republikami včetně Kyrgyzstánu, není důvod. Tyto jednotky podle Medveděva mají zakročit v případě vnějšího napadení.
Formulace žádosti o pomoc až nápadně připomíná podobnou žádost, kterou poslalo do Moskvy afghánské komunistické vedení v roce 1979.