Článek
Na Kypru je umístěn první britsko-americký systém masové kontroly Echelon. Jeho obří satelitní antény byly situovány blízko základny Agios Nikolaos. Tehdy se začaly předávat informace přes satelity a Britové a Američané prostřednictvím Echelonu špehovali satelitní komunikaci, telefonáty a e-maily, které zkoumali na počítačových sítích uvnitř základny.
Když se však technologie dále vyvinula a od satelitů se přešlo na podmořské kabely z optických vláken, i při zachycování informací se přešlo ze satelitů k těmto kabelům. A vzhledem k politickým a vojenským aktivitám Spojených států a Velké Británie na Blízkém východě - od studené války po konflikt mezi Izraelci a Palestinci, od válek v Afghánistánu a Iráku po Libyi a Sýrii - nepřekvapuje, že britské základny v srdci tohoto regionu jsou nanejvýše důležité i dnes.
Role Kypru rostla od druhé světové
Kypr se stal nejvýznamnější lokalitou pro elektronickou špionáž na Blízkém východě koncem 40. let, kdy radikální politické změny přinutily Brity, aby zavřeli základny v palestinském Sarafandu a egyptské Heliopoli. V roce 1947 byly operace přemístěny na Kypr, a tak se zrodila významná základna v Agios Nikolaos.
Když pak byly v 50. letech uzavřeny zpravodajské struktury na Srí Lance a v Habbáníji v Iráku, byly i tyto operace přesunuty na Kypr, který se tak stal hlavním centrem angloamerických odposlechů na Blízkém východě a v okolních regionech.
Britské zpravodajské služby rozšířily svou činnost za studené války. Kromě monitorování radiových komunikací na velkou vzdálenost byl aktivní projekt Sandra na kyperské hoře Olymp, který umožňoval kontrolovat letadla a rakety až v Sovětském svazu.
Britské a americké výzvědné letouny vzlétávaly z Kypru na nespočet misí, v jejichž rámci se fotografovaly citlivé lokality a sledovala komunikace. Komunikace na Blízkém východě a na jihu Sovětského svazu rovněž monitoroval americký radiový vysílač Pusher, zatímco zařízení americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) na Kypru, spojené s velkými základnami NSA v německém Bad Aiblingu, zachycovalo izraelskou komunikaci. Na ostrově byla rovněž radiová stanice britské rozvědky MI6 a vysílač Hlasu Ameriky.
Prozrazení
Když v 70. letech investigativní novináři Duncan Campbell a Crispin Aubrey a informátor John Berry poprvé britskou veřejnost seznámili s rolí britské tajné služby GCHQ monitorující hovory a elektronickou komunikaci, byl Berry zpravodajským důstojníkem na základně Agios Nikolaos.
Když v roce 2003 Británie před invazí do Iráku oznámila, že zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna mohou zasáhnout britské základny za sotva 45 minut, šlo o základny britské špionážní služby na Kypru. Informace, které Británie dodala syrským povstalcům bojujícím proti režimu Bašára Asada, pocházely z jejích kyperských základen vzdálených od syrských břehů 105 kilometrů.