Článek
O kvótách na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř osmadvacítky, rozhodli v září 2015 ministři vnitra unijních zemí. I když návrh na jednorázové rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a v Řecku, mezi ostatní členské země získal jasnou podporu, nebyl schválen jednomyslně. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko, zdrželo se Finsko.
Kancléřka Merkelová, která kvóty dlouhodobě prosazovala, ale postupně svou migrační politiku mění, tehdejší rozhodnutí podle Spiegelu v současné době vnímá jako neúspěch. Křesťanskodemokratickým politikům ve středu na uzavřeném zasedání v Mnichově řekla, že prosazení kvót většinovým hlasováním nepřispělo ke smíru v Evropě. „To musím při zpětném pohledu kriticky říci,“ nechala se slyšet.
Merkelová se také vyslovila pro rozvíjení systému takzvané flexibilní solidarity v migrační politice, což je přitom pojem, s nímž přišly země Visegrádu - Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Flexibilní solidarita by podle nich měla rozhodování o konkrétních příspěvcích v migrační politice nechat na jednotlivých státech. Znamenala by také to, že země, které nechtějí přijímat běžence, by tak činit nemusely. Zase by ale třeba mohly výrazněji přispívat finančně nebo jinak.
Že takový systém v dohledné době vznikne, je ovšem velmi nejisté. Například český premiér Andrej Babiš odmítá, aby země, které nechtějí přijímat uprchlíky, tuto neochotu kompenzovaly finančně. „My to nechceme kompenzovat, proč bychom to kompenzovali příspěvkem,“ řekl začátkem měsíce.