Článek
List Izvestija se odvolává na informace z tiskového oddělení KSČM a na slova poslance SPD Jaroslava Holíka.
Holík agentuře ČTK řekl, že jde zatím o úvahu, o které bude jeho frakce diskutovat. „Je to jedna z možností, v současné době je to prostě jenom ve stádiu námětu. Nejdřív si to musíme probrat u nás v klubu,“ řekl.
To předseda KSČM Vojtěch Filip sdělil, že jeho strana nic takového nechystá. „Nic takového nechystáme. O tom nevím,“ řekl Filip.
Komunisté se prý shodují
Podle ruského listu hodlá poslanecký klub SPD navrhnout posouzení krymské otázky na parlamentní schůzi a pozvat k tomu chce „krymskou delegaci“. Ve vládním hnutí ANO tvrdí, že v Česku stále častěji zaznívají názory o právoplatnosti opětného spojení poloostrova s Ruskem, dodávají Izvestija.
Návrh zařadit Krym v příštím roce na parlamentní jednání české Poslanecké sněmovny prý potvrdil ruskému deníku Holík. „Vycházeje z osobní zkušenosti jsem připraven v českém parlamentu hájit opětné spojení poloostrova s Ruskem. Žádná okupace nebyla a většina obyvatel Krymu připojení k Ruské federaci vítá. V naší straně panuje v pohledu na krymskou otázku shoda,“ citují Izvestija Holíka.
Český poslanec ruském listu řekl, že jeho strana chce kolegy z jiných stran seznámit s reálnou situací na Krymu a získat jejich podporu. Pak hodlá návrh na uznání zákonnosti připojení Krymu k Rusku předložit k hlasování.
„Chceme se navíc obrátit se společnou výzvou k nové vládě. Organizujeme návštěvu krymské delegace v Praze, kde by mohla posoudit možnosti politické, hospodářské a kulturní spolupráce,“ oznámil Holík s tím, že návštěva by se měla uskutečnit počátkem příštího roku.
V KSČM ruskému listu řekli, že krymské události, tedy ruskou anexi na jaře 2014, vyprovokoval státní převrat v Kyjevě, který financovaly Spojené státy. „Spojení s Ruskem je hotová věc, která proběhla v souladu s mezinárodním právem,“ uvedlo podle Izvestijí tiskové oddělení českých komunistů.
Berkovec z ANO prý souhlasí
Stanovisko ANO přiblížil ruskému deníku poslanec Stanislav Berkovec, který byl před třemi lety svědkem referenda na Krymu po jeho záboru ruskými jednotkami a průběh hlasování chválil.
„Neřešená otázka statusu Krymu brání navázání vztahů západních států s Ruskem... Březnové události 2014 (obsazení Krymu ruskou armádou) nejsou jen politickou, ale i právní otázkou.“ Podle něj prý v poslední době „stále častěji zní názory, že proces připojení Krymu proběhl v souladu s právními normami“.
Prezident Miloš Zeman před časem o anexi mluvil jako o „hotové věci”.