Článek
Skupina, jejímž cílem by mělo být podle Moskvy i mezinárodní uznání nezávislosti Krymu, by měla pracovat ve složení "přijatelném pro všechny ukrajinské politické síly". Rusko by pak chtělo, aby Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci zakotvující ukrajinskou neutralitu.
Moskva pro podpůrnou skupinu stanovila pět cílů. Kromě uznání nezávislosti Krymu a zakotvení neutrality by měl Kyjev zajistit okamžité splnění dohod z 21. února, které za evropského zprostředkování uzavřela tehdejší ukrajinská opozice s tehdejším prezidentem Viktorem Janukovyčem.
Součástí těchto dohod bylo odevzdání nelegálně držených zbraní. Dalším cílem je federalizace Ukrajiny zakotvená v nové ústavě, kterou by připravili zástupci všech ukrajinských oblastí. Nová ústava by podle Moskvy měla zakotvit ruštinu jako druhý státní jazyk. Posledním bodem je vypsání parlamentních a komunálních voleb.
Pro Ukrajinu by splnění těchto požadavků de facto znamenalo výrazně omezené možnosti. Nejen, že by přišla o Krym, ale neutralita by zastavila jakékoli případné ambice vlády v Kyjevě o vstup do Severoatlantické aliance.
Ukrajinské státní zřízení, svrchovanost, územní celistvost a neutrální vojensko-politický status Ukrajiny by měly být garantovány Ruskem, Evropskou unií a USA se zakotvením v rezoluci Rady bezpečnosti OSN, navrhuje Moskva. Na Krymu by přitom Rusko mělo své základny.
Velvyslanec se vrací do Kyjeva
Ukrajinská diplomacie v pátek ruský návrh zamítla jako „nepřijatelný”. "Prohlášení ruského ministerstva zahraničí vypadá jako ultimátum," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí a povolalo ke konzultacím do Kyjeva ukrajinského velvyslance v Moskvě.
Ukrajinský parlament také po vyhlášení výsledků referenda schválil podle BBC částečnou mobilizaci 40 tisíc záložníků jako odpověď na aktuální „válečnou situaci“.
Předseda parlamentu Oleksandr Turčynov, který také zastává post hlavy státu, oznámil, že referendum bylo „velkou fraškou“. Podle krymské tiskové agentury jednotlivá města soutěžila, kde bude více lidí hlasovat pro připojení. [celá zpráva]
Turčynov prohlásil, že referendum „nebude nikdy uznáno ani Ukrajinou, ani civilizovaným světem“.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk označil všelidové hlasování za „cirkusové představení” podpořené „21 000 ruskými vojáky, kteří se pokoušeli svými zbraněmi poskytnout referendu legalitu”.
Ruská Státní duma už oznámila, že připojení Krymu projedná urychleně. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že se v úterý obrátí na parlament se žádostí o přijetí dalšího subjektu do Ruské federace. Do Moskvy už odjela delegace krymských poslanců touto žádostí .
Podle CNN ale zatím není jasné, jak bude Krym fungovat, protože dosud byl propojen s ukrajinskou energetickou sítí a také většina dodávek vody i plynu proudí na poloostrov z Ukrajiny.
Nezávislost Krymu
Krymský parlament schválil deklaraci, ve které mimo jiné stojí, že se usnáší „vyhlásit Krym za nezávislý svrchovaný stát Krymskou republiku, v níž má zvláštní status město Sevastopol”. V deklaraci je současně uvedeno, že od této chvíle „neplatí na území Krymské republiky ukrajinské zákony a neuplatňují se rozhodnutí Nejvyšší rady Ukrajiny a dalších ukrajinských státních orgánů přijatá po 21. únoru 2014.
Podle krymské volební komise bylo v referendu pro připojení poloostrova k Rusku 96,8 procenta hlasujících. V přepočtu na hlasy to znamená 1 233 002 lidí, uvedl šéf krymské volební komise Michail Malyšev.
K volebním urnám se podle něj dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo. Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo 31 997 lidí, což je 2,5 procenta hlasujících. Zbytek hlasů byl neplatný.
Referendum ale bojkotovali krymští Tataři a Ukrajinci.
V Sevastopolu, který hlasoval odděleně, připojení k Ruské federaci, a tedy odtržení od Ukrajiny, podpořilo 95,6 procenta lidí, kteří přišli k urnám. Hlasovacího práva využilo 274 101 lidí, což představuje 89,5 procenta obyvatel města.
I v Sevastopolu, který má v rámci poloostrova zvláštní status, promoskevská radnice jednomyslně schválila připojení města k Rusku a pověřila starostu Alexeje Čalého, aby s Ruskem zahájil jednání o budoucím statusu Sevastopolu.
Město, kde sídlí ruská i ukrajinská černomořská flotila, formálně není součástí krymské autonomie. Dosud bylo řízeno přímo z Kyjeva. Do Ruska chce vstoupit jako samostatný subjekt.