Krym může na vodu z Dněpru zapomenout. Místo úrodných polí bude na jihu Ukrajiny poušť

„Katastrofa (po protržení hráze Kachovské přehrady - pozn. red.) zastaví zásobování vodou jedenatřiceti zavlažovacích systémů,“ uvedlo ministerstvo. „Fakticky připravila o vodní zdroj 94 procent zavlažovacích systémů v Chersonské, 74 procent v Záporožské a 30 procent v Dněpropetrovské oblasti,“ spočítalo.

Podle resortu vypuštění Kachovské přehrady zasáhne nejen zemědělce, ale i vodohospodářské společnosti a jejich klienty.

Povodňová vlna zalije 10 tisíc hektarů zemědělské půdy na pravém břehu Dněpru pod ukrajinskou kontrolou a násobně více polí na levém břehu pod ruskou okupační správou. Podrobnější informace budou zveřejněny během týdne, na základě analýzy fotodokumentace zatopených oblastí.

Zničení Kachovské vodní elektrárny podle předpokladů rovněž zasáhne produkci ryb, po opadnutí vody jikry vyschnou na mělčině. Problém také nastane, až se sladkovodní druhy ryb vyplaví do Černého moře a tam uhynou. Jen dospělých jedinců může uhynout až 95 tisíc tun. Ztráty rybářského průmyslu Ukrajina předběžně vyčíslila na čtyři miliardy hřiven (2,4 miliardy korun).

Velká voda již způsobila hromadný úhyn zvířat, která nestihla uprchnout. Lidé na sociálních sítích hromadně sdílejí záběry těch zachráněných, mezi nimi například video bobra vyplaveného do ulic Chersonu.

Očekává se, že velká voda níže po toku Dněpru zničí další faunu vyplavenou mimo místa přirozeného výskytu, neboť ta se po opadnutí vody ocitne na suchu.

Celkové ztráty způsobené úhynem všech dotčených živočišných druhů mohou dosáhnout 10,5 miliardy hřiven (6,4 miliardy korun), napsala Ukrajinska pravda.

Negativní dopady se budou projevovat během několika let i v případě, že se terénní prohlubeň po přehradě znovu naplní.

Experti přitom hovoří nejen o rozsáhlých ekologických dopadech, ale také o energetických a humanitárních důsledcích zničení obří dněperské přehrady. Poslední zřejmě citelněji zasáhnou okupovaný levý břeh, kde je hustota obyvatelstva výrazně vyšší a evakuace spíše váznou.

Jak řekl Rádiu Svoboda Mychajlo Jacjuk, ředitel ukrajinského Ústavu vodních záležitostí a meliorace Národní akademie agrárních věd, nejvážnější dopady lze očekávat v obcích, které jsou v současnosti pod ruskou okupační správou a také na Ruskem anektovaném poloostrově Krym.

Ten se odteď bude muset obejít bez vody z Dněpru, která se tam používá nejen k přímé spotřebě, ale rovněž k zavlažování zemědělských ploch, potvrdil Jacjuk. „Až se Kachovská nádrž zcela vypustí, tok vody Severokrymským kanálem (přímo provázaný s výškou hladiny v nádrži) bude zcela znemožněn,“ upřesnil. Dodal, že okupační orgány se na scénář připravily a mají pro tento rok zásoby.