Článek
Krym je podle deníku The Telegraph klíčovým bodem sporu. Uznání ruské kontroly nad poloostrovem by porušilo ústřední princip mezinárodního práva, že žádná země nemůže anektovat území jiné země.
Kromě toho by šlo o porušení ukrajinské ústavy. Kyjev předložením toho požadavku doufá, že zamezí, aby na oficiální mezinárodní uznání vůbec kdy došlo, uvedl list.
Další bod ukrajinských požadavků se zaměřuje na to, aby jakákoli mírová dohoda byla „zakotvená v mezinárodním právu a nepředstavovala svou podstatou kapitulaci“. Zdůrazňují také důležitost jasných „bezpečnostních záruk“ jako cenu za jakoukoli potenciální mírovou dohodu, na jejímž základě by Ukrajina postoupila území Rusku, byť jen dočasně.
Třetí bod podle The Telegraph uvádí, že Ukrajina by měla být „v centru“ mírového procesu.
Ve čtvrtém bodě pak Ukrajinci varují, že Rusko, které si i po případném uzavření mírové dohody udrží kontrolu nad Krymem, bude moci hrozit útokem nejen Ukrajině, ale i dalším černomořským zemím – Turecku, Rumunsku a Bulharsku.
Pátý a poslední bod jasně uvádí, že Rusku by nemělo být dovoleno zneužívat dohodu k omezení velikosti ukrajinských ozbrojených sil nebo obranně průmyslové základny, dodal list.
Americký vyjednavač Steve Witkoff právě tento bod podle agentury Bloomberg může prosazovat na pátečním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. USA také chtějí, aby Rusko vrátilo Ukrajině kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou, které se zmocnilo na začátku rozsáhlé invaze. Washington už naplánoval převedení zařízení pod svou kontrolu, aby bylo možné dodávat energii oběma stranám, uvedl Bloomberg.
Spojené státy by dále chtěly zajistit Ukrajině možnost plavby po Dněpru a přimět Rusy, aby se stáhli z té části ukrajinské Charkovské oblasti, kterou nyní okupují. Putin přitom požaduje, aby Luhanská, Doněcká, Záporožská a Chersonská oblast byly uznány za území Ruské federace, ačkoli Rusům se zatím nepodařilo tyto oblasti zcela obsadit.
