Krym je bezpečný, snaží se uklidnit ruská média turisty

O bezpečnostních opatřeních zajišťujících Krym před útoky ze vzduchu, ze souše i moře podrobně píše vojenský korespondent Komsomolské pravdy Viktor Barancev. Ten hned v úvodu přiznává, že mezi Rusy panují obavy před cestami, popírá ale, že by už turisté začali rušit pobyty a vracet jízdenky. To podle něj zatím cestovní kanceláře nepotvrdily.

Desítky odstavců dlouhý článek, jenž vyšel minulý týden, však ukazuje, že panují obavy, že by proud turistů mohl ustat. Přitom srpen a září jsou považovány za nejlepší měsíce k návštěvě Krymu.

I Barancev přiznává, že se šíří mezi lidmi šeptanda, že Krym není bezpečný. Mluví se o raketovém ostřelování nebo o útoku drony, byť žádné podle korespondenta Komsomolské pravdy nebyly vidět a nenašly se po nich ani trosky.

Autor opakuje vyjádření ministerstva obrany, že příčinou mohutných explozí, při nichž bylo zničeno i několik letadel, bylo nedodržení bezpečnostních předpisů. A za zdroj fám označuje Kyjev.

Barancev v textu popisuje, jak je Krym dokonale chráněn. Útok z moře nehrozí, protože většina ukrajinských lodí byla prý zničena hned v prvních dnech. Kyjevu zůstává jen pár rychlých člunů, které se však skrývají u Oděsy, a i kdyby vypluly, ruská Černomořská flotila má 50 lodí a sedm dieselových ponorek.

Pokud by se i tak Ukrajinci o něco pokusili – samozřejmě s podporou NATO –, tak by na ně údajně čekaly pobřežní protilodní systémy Bal a Bastion se střelami Ch-35 a P800 Oniks.

Ze stejných důvodů prý není reálné ani vylodění ukrajinských sil.

Barancev připustil, že ukrajinské letectvo dál existuje a je schopné operovat – když každý týden sestřelí tři čtyři ukrajinské letouny, zřejmě vyrobené v SSSR a dodané z postsovětských zemí –, na krytí vyloďovací operace však prý síla ukrajinského letectva nestačí. Navíc je na Krymu umístěna 27. letecká divize se třemi pluky.

A kdyby se snad nad Krym dostaly drony jako Bayraktar TB2, což Barancev nevyloučil, je tam připravená 31. divize protivzdušné obrany se systémy S-300 a S-400 a Pancir-S.

Útok ze země podle něj také nehrozí, protože by napřed museli Ukrajinci dobýt zpět přilehlá okupovaná území v Záporožské a Chersonské oblasti s městy Cherson, Melitopol a Berďansk. Na to podle něj nemají sílu. A kdyby přesto prorazili, na poloostrově by na ně čekal 22. armádní sbor s brigádou pobřežní ochrany.

Podle něj ukrajinské velení nejspíš sní o raketovém útoku od Oděsy nebo Mykolajivu. Ani to ale podle něj nehrozí: „Nemají střely s tak dlouhým doletem. Američané neriskovali a pro jimi dodané raketomety HIMARS jim nedodali rakety s dostřelem 300 km, ale jen 80 km.”

Krym je přitom od Oděsy vzdálen 280 km. A i kdyby se prý Američané rozhodli rakety ATACMS dodat, Krym chrání řada dalších systémů protivzdušné ochrany Osa a Buk.

Barancev zmiňuje, že Buk M3 u Chersonu už prokázal schopnost likvidovat i rakety vypálené ze systému HIMARS. Opakované útoky na mosty u Chersonu však ukazují, že s obranou proti nim to nebude tak snadné.

Letectvo a příslušníci protiletadlových jednotek spolu s námořníky na lodích a vojáky pozemních sil také střeží hlavní dopravní tepnu, Krymský most vedený z Kubáně. A chrání jej, jak píše list, i bojoví delfíni.

Korespondent zdůrazňuje, že spolu s Kurilami a Kaliningradem je Krym nejlépe chráněným územím Ruské federace.

Barancev naproti tomu přiznává, že trvá riziko sabotáže, protože z 19 000 ukrajinských vojáků, kteří byli na Krymu v roce 2014, je na poloostrově stále 13 000 těch, co se přidali k Rusům. Z nich mohla získat své spolupracovníky ukrajinská tajná služba SBU, stejně je ale může získat i z řad obyvatel, nebo dokonce i turistů. Tady prý nepomůže nic než ostražitost.

Autor upozorňuje, že nelze vyloučit ani další mimořádnou událost způsobenou nedbalostí, ale že po každé takové se provádějí kontroly a zlepšují se bezpečnostní opatření.

Otázka ovšem je, zda tomu všemu mohou Rusové uvěřit, změnit svůj pohled na rizika a zamířit na Krym.