Kréta se ocitla v rekordním žhavém sevření

Teploty přes 30 stupňů, které nejsou ani v Řecku v polovině května obvyklé, byly o víkendu naměřeny na 108 meteorologických stanicích po celé zemi. Ve středním a jižním Řecku platily třicítky podle Kathimerini také v pondělí i v úterý, Krétu nevyjímaje.

Na ostrově již druhý rok po sobě začala požární sezona, která oficiálně trvá od 1. května do 31. října, o dva až tři týdny dříve než obvykle.

„Požár, který vypukl 13. dubna u Omalosu, odlehlé oblasti v národním parku Samaria ve výšce kolem tisíce metrů nad mořem, nás tak trochu zaskočil,“ řekl Vasilios Vathrakogiannis, mluvčí řeckého hasičského sboru.

Kréta podle něj zažívá suchá léta a v posledních letech se už i na jaře potýká s nízkou vlhkostí. Podle meteorologů srážky na Krétě loni klesly na 40 procent obvyklého množství a ani první měsíce roku 2024 nenaznačují, že by se srážkový deficit měl dorovnat.

Průměrná teplota naopak stoupá: za rok 2023 byl o půl stupně vyšší, než je průměr 29letého období od roku 1991 do roku 2020.

„Koncem března byly zaznamenány nebývale vysoké teploty a trend přetrvával po celý duben. Toto prodloužené období vysokých teplot spolu s výrazně sníženým množstvím srážek vytváří prostředí náchylnější k lesním požárům v důsledku hromadění hořlavého materiálu,“ vysvětlil Georgios Papavasileiou z národní klimatické observatoře v Aténách.

„Likvidace každého požáru je v takových podmínkách velmi náročná,“ dodal.

Podle profesora Nikose Michalopoulose, šéfa Institutu pro enviromentální výzkum a udržitelný rozvoj, který zkoumá změnu klimatu, jsou na Krétě její dopady výraznější a rychlejší než v jiných částech Řecka.

„Snížení dostupnosti vody na ostrově a nárůst teplot ukazují na skutečnost, že klimatická krize už má dopad na Krétu,“ řekl.