Kreml pracuje na převratu v Moldavsku

O zapojení Moskvy do demonstrací svědčí dokumenty získané ukrajinskou kontrarozvědkou, které analyzoval The Washington Post.

Od Ruska se Șor dočkal za zorganizování protestů pochvaly. Pokud se podaří režim svrhnout, přislíbila Moskva Șorovi pro Moldavsko například levnější plyn.

Ve spisech Federální služby bezpečnosti (FSB) si 35letý Șor vysloužil přízvisko „mladý“ (angl. the young one). Șor je vůdčí osobností kremelského úsilí o rozvrácení Moldavska, tedy bývalé sovětské republiky.

V dokumentech se dále popisuje snaha Kremlu ovlivnit dění v zemích východní Evropy, a to i přes slábnoucí úspěšnost vojenské operace na Ukrajině.

FSB poskytla miliony dolarů od největších ruských státních společností, aby „kultivovala“ sítě moldavských politiků a přeorientovala zemi směrem k Moskvě. Ta dlouhodobě podporuje separatisty v Moldavsku. Zamrzlý konflikt brzdí snahy Moldavska o integraci do západní Evropy.

O záměrech Moskvy v Moldavsku svědčí také to, že v září převzal kontrolu nad dvěma nejvýznamnějšími proruskými televizními kanály jeden ze Șorových spojenců. Șor tím získal významnou platformu na prosazování svých názorů, které jsou nakloněné Moskvě.

Ze zachycené komunikace navíc vyplývá, že FSB vyslala tým ruských politických stratégů, aby Șorovi radili. FSB také měla dohlížet na obchod, v jehož rámci získal nejmenovaný ruský oligarcha část Șorova majetku, čímž jej ochránil před moldavskými úřady.

Șor má dvojí občanství. Kromě moldavského také izraelské, právě tam byl moldavskými úřady loni vyhoštěn poté, co byl odsouzen za podvody a praní špinavých peněz.

V rozhovorech napojení na Moskvu pochopitelně odmítá. Prozápadní vládu viní z ekonomického kolapsu v zemi. Když se tento týden dostal se svými společníky také na sankční seznam Spojených států, okomentoval to slovy, že moldavská prezidentka Maia Sanduová se „začala obávat protestů a došlo jí, že její dny ve funkci jsou sečteny“.

Moldavští i američtí představitelé mají obavy, že snaha Kremlu podvrátit režim v Moldavsku se může ještě víc zhoršit, pokud se Moskvě nadále nebude dařit na Ukrajině.

„Rusko čelí vojenským neúspěchům kvůli svým brutálním akcím na Ukrajině. Jeho představitelé zvažují stále zoufalejší opatření, aby zabránili dalšímu oslabování svého vlivu,“ uvedlo ve čtvrtek americké ministerstvo financí ve svém prohlášení o sankcích vůči Șorovi a dalším osobám napojeným na jeho stranu.

Moldavsko, podobně jako Ukrajina získalo v červnu v Evropské unii status kandidátské země. Proti ruskému tlaku je zranitelné, protože je stoprocentně závislé na ruském plynu. Od začátku války na Ukrajině došlo v zemi k více než pětinásobnému zvýšení cen plynu. Účty za energie nyní tvoří více než 60 procent životních nákladů průměrného Moldavana, uvedly úřady v Kišiněvě.

„Z vojenské operace na Ukrajině jsou rozpačití a potřebují nějaký úspěch. Osobně se obávám, že Moldavsko je snazší cíl než Ukrajina. Pro jakési morální přezbrojení ruské společnosti by tedy u nás mohli použít různé nástroje. Prvním z nich je ekonomický,“ obává se vicepremiér Oleg Serebrian.

Ruský energetický gigant Gazprom už snížil dodávky plynu do Moldavska o 30 procent a hrozí dalším snížením. Moldavsko navíc bolí každý útok na ukrajinské energetické stanice, protože Kyjev dodává Moldavsku 30 procent elektřiny, která do Kišiněva míří.

„Každá bomba, která spadne na ukrajinské elektrárny, je bombou, která padá na moldavské dodávky energií,“ konstatoval moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.

Od roku 2016 vede operace FSB v Moldavsku Dmitrij Miljutin, jenž působí jako zástupce vedoucího oddělení operativních informací. Po většinu času pracoval prostřednictvím Igora Čajky. Ruského podnikatele, který je synem bývalého ruského generálního prokurátora. Čajka v Moldavsku zastupuje sdružení Delovaja Rossija napojené na Kreml.

Od prosince 2020 do června 2022 spolu Miljutin s Čajkou podle dokumentů komunikovali více než 6000krát. I Čajka se ocitl na sankčním seznamu Spojených států.

Odůvodnění bylo následující: „Vypracoval podrobné plány na podkopání moldavské prezidentky Maiy Sanduové a návrat Moldavska do ruské sféry vlivu. Jeho společnosti využíval Kreml jako zástěrku pro převádění peněz kolaborantským stranám v Moldavsku. Některé tyto prostředky byly určeny na úplatky a volební podvody.“

Čajka byl zadobře s bývalým moldavským a promoskevským prezidentem Igorem Dodonem, jenž vedl Stranu socialistů republiky Moldavsko. Se synem bývalého prezidenta podniká v Rusku v oblasti nemovitostí a odpadového hospodářství.

Moldavské socialisty ale občané země zamítli v roce 2020 po sérii korupčních skandálů. Na jednom tajně nahraném videu v roce 2019 dokonce Dodon přiznal, že dostává peníze od Kremlu. Řekl, že měsíčně potřebuje 800 tisíc až milion dolarů (zhruba 19,7 až 24,6 milionu korun), aby pokryl provozní náklady strany.

Dodon byl následně obviněn z velezrady, nezákonného obohacování, korupce a nezákonného financování strany. FSB informovala Kreml, že Dodon se stal mužem s nezvratně poškozenou reputací a pozornost Kremlu se tak obrátila na Șora.