Článek
Jumašev proslul nejen výjimečným postavením v Kremlu, kde řídil prezidentský úřad, ale i tím, že se stal členem prezidentovy rodiny – vzal si mladší Jelcinovu dceru Taťjanu.
Dobrovolník bez nároku na mzdu
Nyní se ukázalo, že Jumašev v Kremlu vydržel i po Jelcinově odchodu koncem minulého století – a celých 18 let tiše pracoval pro jeho nástupce. Činil tak prý „dobrovolně”, tedy zřejmě bez nároku na mzdu. Celou dobu tam měl podle médií i vlastní pracovnu.
„Už nebude mezi ´tajnými poradci vůdce´,“ napsal deník Moskovskij komsomolec. Upozornil zároveň, že odtajnit by se nyní mohla i další záhada, která koluje mezi ruskými elitami – tedy, že si Jelcinův zeť i dcera obstarali v minulosti rakouské občanství.
Sám Jumašev přitom agentuře TASS potvrdil, že jako poradce prezidenta působí v Kremlu od roku 2000, tedy od doby, kdy se tam usadil Vladimir Putin. „Nic se pro mě nezměnilo,“ vysvětlil novinářům s tím, že na starosti má „určitý okruh otázek“. Nijak je ale neupřesnil.
„Pokud vznikají otázky, které si žádají mé zkušenosti a znalosti, pak dělám, co mohu,“ řekl záhadně. Do čela kremelského úřadu se přitom bývalý novinář Jumašev vypracoval díky účasti v Jelcinově volební kampani. Redigoval Jelcinovy knihy a stal se prý jeho oblíbencem.
Taňa a Valja
S Jelcinovou dcerou Taťjanou pak tvořili známou „mocenskou“ dvojici, která si v médiích získala ironickou přezdívku „Taňa a Valja“ (podle zdrobnělin jejich křestních jmen). Po Putinově zvolení však Jumašev prakticky zmizel z veřejného života a společně s manželkou pracoval v Jelcinově centru, které díky tučným státním dotacím vzniklo v Jekatěrinburgu.
„Zeť Borise Jelcina po 18 letech ´vystoupil ze stínu´,“ napsal list Kommersant s tím, že jde o jednu z hlavních „změn“ v prezidentském úřadu po Putinově květnové inauguraci. Experti upozorňují, že Kreml dosud nikdy nepublikoval výnos o jmenování tohoto poradce a objevily se i spekulace, že dekret unikl „nedopatřením“.
Další znalci však míní, že Kreml chce cíleně upozornil na pozici poradce, jenž je jakousi „spojkou“ napříč politickými režimy. Ačkoli Putin byl označován za Jelcinova „dědice“, dával mnohdy najevo, že s praktikami svého předchůdce nesouhlasí. Nyní ale prý vztahy místních elit chce urovnat. „Může to znamenat hledání rovnováhy mezi skupinami mocenského vlivu,“ míní politolog Vladimir Slatinov.
Vazby na špičky byznysu doma i v zahraničí
Agentura RIA citovala experta Nikolaje Mironova, podle něhož to může být „signál ruskému byznysu na Západě“. Jumašev je totiž nejen Jelcinovým zetěm, ale také tchánem jednoho z nejvlivnějších ruských oligarchů Olega Děripasky.
Jumaševova dcera z prvního manželství Polina si movitého podnikatele vzala o rok dříve, než se její otec spříznil rodinnými pouty v roce 2002 s prezidentským klanem. Děripaska je přitom nyní označován za „kremelského oligarchu“, který údajně lobbuje ruské zájmy v USA. Angažovat by se ale prý mohl i v návratu uprchlých ruských miliardářů do vlasti.