Článek
„Samozřejmě pokládáme v nynější situaci za hlavní, aby nedošlo k žádnému ovlivňování zvenčí, k žádnému vměšování zvenčí,“ řekl novinářům mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Současně hovořil o nezbytnosti vytvořit podmínky, aby situace zůstala „v právním rámci, ve kterém by se mohl uskutečnit nezbytný dialog“.
Zopakoval také nařčení nejmenovaných zahraničních mocností ze vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se obrátil s žádostí o pomoc na svůj ruský protějšek Vladimira Putina o víkendu. Telefonoval mu a stěžoval si na vměšování cizí moci do vnitřních záležitostí své země.
Putin Lukašenkovi v sobotu i v neděli pomoc přislíbil, bude-li to potřeba. Odkázal se při tom na svazové smlouvy o kolektivní obraně mezi oběma zeměmi uzavřené před dvaceti lety.
Putin slíbil Lukašenkovi vojenskou pomoc
Středeční vyjádření Kremlu tak lze brát jako mírnění či ústup od víkendového postoje.
Druhý týden nepokojů
Nedávné prezidentské volby podle volební komise pošesté za sebou vyhrál autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, který vládne bývalé sovětské republice od roku 1994.
Výsledky voleb ale odmítla uznat opozice v čele s poraženou prezidentskou kandidátkou Svjatlanou Cichanouskou. Ta požádala o přepočítání hlasů a následně byla donucena k odjezdu do Litvy. Neférovost proběhlých voleb konstatovali také zahraniční politici včetně špiček Evropské unie a českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
Vůdkyně běloruské opozice vyzvala Evropu, aby jí pomohla převzít moc
V reakci na výsledky voleb vyšly do ulic běloruských měst tisíce lidí, proti nimž tvrdě zasáhla policie. Nejméně tři lidé v souvislosti s protesty zemřeli, stovky utrpěly zranění a přibližně 7000 dalších osob bylo zatčeno.