„Kradou nám naše životy,“ stěžují si obyvatelé turecké Antalye na ruské přistěhovalce

O tíživé situaci místních informovala ruskojazyčná BBC s odvoláním na článek redaktorky turecké redakce BBC Fundanur Öztürkové. Podle starosty Antalye Muhittina Böceka ve městě s 2,5 milionu obyvatel žije 200tisícová ruskojazyčná menšina, přitom řádně přihlášen k pobytu je jen její zlomek. Rusům sekundují Kazaši a co do početnosti jsou třetí menšinou Ukrajinci.

„Majitelé raději pronajmou nemovitost Rusům, a ne chudákům, jako jsme my, platí totiž dvakrát tolik. Proto naše nájmy vzlétly až k nebesům,“ uvedla 23letá kadeřnice Dilan, která si denně vydělá 300 tureckých lir (218 korun). Už si prý nepamatuje, kdy naposledy koupila svým malým dětem maso.

Pod tlakem nové přistěhovalecké vlny nájmy po začátku invaze stouply během pouhých dvou měsíců pětkrát. V loňském roce si v Antalyi jako v jediném tureckém městě koupili více nemovitostí cizinci než místní. Podle starosty šlo v případě Rusů o 90 tisíc domů a bytů.

Podle Buğry Gökçeho, odborníka na městské a regionální plánování, průměrná měsíční cena nájmu za byt ve městě dříve činila 3600 tureckých lir (2622 korun), nyní je to 14 tisíc (10 200 korun).

Kadeřnice Dilan žije ve čtvrti, kde je nejvyšší koncentrace syrských běženců. Jejich situace a pozice Rusů prchajících ze své země se vůbec nedá srovnat, uvedla.

„Neodsuzuju Syřany za to, že se přesunuli k nám, protože na ně padaly bomby. Situace Rusů je ale úplně jiná. Mají peníze; a přijíždějí k nám jen proto, že je to tu (pro ně) levné. Kradou nám naše životy a zároveň je ztěžují,“ postěžovala si.

„Celý rok tu mohou žít za jeden svůj měsíční plat. A my musíme pracovat od rána do večera. Nejsem schopná si našetřit ani 100 lir (72 korun) měsíčně. Pokaždé, když jdu na tržiště, tak tam nechám tisícovku,“ uvedla Diljan.

Podle starosty sice ceny ovlivňují i další faktory, například propad turecké měny k dolaru, ale i on připouští, že přistěhovalectví hraje zásadní roli.

„Ve výsledku se původní obyvatelé propadají do chudoby. Prostě si nemohou dovolit žít v rodném městě, protože jejich platy na nájem nestačí, a to už nemluvím o úsporách,“ řekl Gökçe. „Pokud vláda bude pokračovat v současné politice, tak za takových pět let v Antalyi už žádní Turci nezůstanou,“ prohlásil.

„Jsme imigranti ve vlastní zemi,“ prohlásila 66letá Döne Kanatová, jejíž šestičlenná rodina žije v neopraveném domě se dvěma ložnicemi.

Demet Selek z krajně pravicové strany MHP tvrdí, že Rusové žijí v Antalyi ve vlastních ghettech s vlastními obchody a taxikáři. „Kupují celý bytový komplex a pronajímají ho výhradně Rusům. To je špatně,“ uvedl.

Jedna z obyvatelek ruské čtvrti Irina pro BBC uvedla, že pokaždé, když opouští známé území, naráží na „nenávistné pohledy“ místních. „Před pár dny jsem se vydala v obchodě s oblečením do zkušební kabinky, ale zastavila mě místní Turkyně, která řekla prodavačce, že ona si půjde oblečení zkoušet jako první, protože je místní, a já, cizinka, ať počkám. Pracovníci obchodu nic neřekli a jen na mě mlčky koukali. Nechala jsem tam všechno a odešla. Dřív to takové nebylo,“ postěžovala si Irina.

Rostoucí ceny dopadají i na samotné Rusy, kteří se přistěhovali dávno před invazí na Ukrajinu. Sedmačtyřicetiletá Natalja uvedla, že její rodině už 1000 dolarů na měsíc nestačí. Přestala chodit do restaurací, maso a ryby si kupuje zřídka. Obává se případné deportace.

Turecko podle ní zpřísnilo pravidla a snaží se Rusy bez zajištěného příjmu ze zahraničí a s turistickými vízy ze země vystrnadit. Podle Natalji téměř všichni její přátelé, kteří žili v Turecku dlouhou dobu, již byli nuceni z Antalye odjet. „Nevím, co se děje s touhle zemí. Co se změnilo? Proč nás už nechtějí? Až do minulého roku nebyl problém pobytové vízum prodloužit, teď to téměř není možné,“ prohlásila.