Článek
Podle kosovského premiéra Albina Kurtiho tak vláda v Prištině reaguje na zadržení tří kosovských policistů, kteří podle srbských úřadů nelegálně překročili kosovsko-srbskou hranici.
Kurti podle agentury Reuters vyzval k jejich okamžitému propuštění a žádal mezinárodní společenství, aby agresivní čin Srbska odsoudilo.
Zmíněné tři kosovské policisty zadržela srbská protiteroristická jednotka. Zatímco Srbové hovoří o průniku na jejich území, kosovská policie hovoří o „organizovaném únosu“.
Jde o další z řady na sebe navazujících incidentů, které vyvolávají obavy z možného výbuchu násilí v Kosovu.
Priština v této souvislosti pohrozila, že přestane vpouštět vozidla se srbskými SPZ. To se ale nestalo, protože reportér Reuters informoval, že na hraničním přechodu Merdare srbská osobní auta mohou po důkladné kontrole projet.
Podle stanice RFE/RL se na srbské straně hraničního přechodu tvoří dlouhé kolony kamionů, a to jak se srbskými, tak s kosovskými značkami.
Agentura Reuters v této souvislosti informovala, že kosovské úřady v rámci odvetných opatření zakázaly vjezd všem kamionům, které vezou srbské zboží.
Srbský prezident Aleksandar Vučič po čtvrtečním jednání se západními diplomaty podle webu listu Danas vyzval mezinárodní společenství, aby zabránilo Kurtimu „vyvolat další válku na Balkáně“.
V pozadí incidentů stojí konflikt o kontrolu nad oblastí severního Kosova, kterou obývá z většiny srbské obyvatelstvo.
Priština zde od konce války z let 1998 až 1999 má jen omezený vliv, což se vláda premiéra Kurtiho mnohdy v rozporu s přáním svých západních spojenců snaží změnit.
V úterý kosovská policie zadržela Srba, který podle ní na severu organizoval demonstrace, při nichž byly koncem května zraněny tři desítky příslušníků mírové mise KFOR.
USA a Evropská unie v posledních týdnech kritizují Kurtiho za jeho eskalační kroky vůči srbské menšině. Vyzývají ho také, aby dodržel dohodu z roku 2013 týkající se vytvoření autonomního Sdružení srbských okresů.
Kurtiho vláda i předchozí kabinety ji ale odmítly uvést do praxe v obavách, že by Srbsko prostřednictvím autonomního celku mohlo ovlivňovat vnitřní záležitosti kosovského státu.
EU ve středu v málo vídaném kroku oznámila, že se shodla na pozicích namířených proti kosovské vládě, protože se Priština málo snaží snížit napětí s Bělehradem.
„Tato opatření se budou postupně zesilovat se stále těžšími finančními a politickými důsledky, a to počínaje pozastavením návštěv, kontaktů a akcí na vysoké úrovni a také naší finanční spolupráce s Kosovem,“ citoval web kosovapress.com mluvčího Evropské komise Petera Stana.