Koronavirus se ve světě šíří pomaleji. Až na výjimky jako je Česko

Ještě na začátku letošního roku přibývalo každý týden zhruba pět milionů nakažených, v polovině února to už byla jen polovina - 2,5 milionu případů týdně. Nejstrmější pokles zaznamenaly často země, které pandemie koncem roku 2020 zasáhla nejhůře - USA, Británie, Jihoafrická republika, Izrael a Portugalsko. Počty případů tam za pouhý měsíc klesly o více než 50 procent.

"Je vždycky pozitivní, když vidíme, že případů ubývá než aby jich přibývalo," uvedl Antoine Flahault z vedení curyšské Školy veřejného zdraví (SSPH+). "To, co mi dává naději, je, že země jako Británie či Spojené státy... budou mít příležitost udržet nízké hladiny cirkulace viru. Budou mít druhou šanci dostat věci pod kontrolu," dodal.

Jenže i když se v nejpostiženějších zemích míra přenosu nákazy snižuje, celková čísla v posledních dnech opět začala mírně růst. Podíl na tom mají evropské země jako Maďarsko či Francie, ale třeba i Brazílie, kde jsou počty nakažených stále vysoké. V týdnu do 23. února bylo celosvětově zaznamenáno 2,6 milionu případů nákazy, což byl tříprocentní nárůst oproti předchozímu období.

"Ačkoli v některých těžce postižených zemích se míra nákazy snižuje, není tento trend univerzální a některé oblasti zažívají nárůst," uvedl epidemiolog Mark Lurie z americké Brownovy univerzity. "Tendence se mohou obrátit, toho jsme s covidem-19 byli svědky už mnohokrát."

Klesající čísla v USA a Británii experti spojují s postupujícím očkováním, jelikož vakcínu tam dostalo 20, respektive 28 procent populace. Jen tento fakt ale trend vysvětlit nedokáže. Británie v posledních dvou měsících uplatňovala přísná karanténní opatření, jedna z nejtvrdších na světě, a denní bilance nakažených tam klesla z 56 tisíc na začátku ledna až na 13 tisíc tento týden. Jiným zemím, které zůstaly relativně otevřené, jako například Francie či Brazílie, se naproti tomu epidemické křivky vylepšit nedaří.

Do tohoto obrazu ale nezapadají třeba Spojené státy, které žádnou celostátní karanténu nenařídily, a přesto zažívají strmý pokles počtu nakažených. Odborníci pokles o 72 procent ve srovnání se začátkem ledna vysvětlují i tím, že lidé disciplinovaně dodržují pravidla o odstupech na veřejnosti a že omezili cestování po Dni díkůvzdání a během vánočních svátků.

Mezi jednotlivými americkými státy přitom panují rozdíly i v závislosti na tom, jaká opatření přijaly. Například Florida a Kalifornie měly začátkem ledna podobnou míru nákazy, ale od té doby se počty případů snížily více v Kalifornii, kde zavedli restrikce, než na Floridě, kde žádné nepřijali.

V Jihoafrické republice epidemiologové pozitivní vývoj spojují s velmi vysokou mírou nákazy v minulosti, a to zejména v chudších černošských komunitách, kde se podle nich už podařilo vytvořit pro virus přirozenou bariéru. Upozornili přitom, že ani zdaleka není potřeba dosáhnout hranice 60 až 70 procent lidí s protilátkami pro takzvanou skupinovou imunitu. Ke zpomalení šíření nákazy podle nich stačí i menší míra "promořenosti".

Například v Indii padají počty nových případů nákazy od července a zůstávají nízké nejen kvůli absenci nových mutací, ale i díky protilátkám, které má v Dillí podle odhadů až 56 procent populace. Ve Francii nebo Británii je naproti tomu míra přirozené imunity příliš nízká na to, aby dokázala rychlost postupu epidemie nějak citelněji zpomalit.

Ve Francii částečná uzávěra v listopadu zabrala, ale po uvolnění začalo případů nákazy opět přibývat zejména s ohledem na šíření nové nakažlivější mutace z Británie. V některých francouzských regionech se čísla vrátila na úroveň z doby před Vánoci.

Velké znepokojení vyvolává i obrat v zemích střední Evropy, který zřejmě také souvisí s šířením mutací. Česká republika měla v posledních dvou týdnech 968 nakažených na 100 tisíc obyvatel, což je na hlavu nejvyšší počet v celé Evropě.

Vzhledem ke zlepšení v některých zemích na severní polokouli se spekuluje o příznivém vlivu změny ročních období. Azra Ghani, šéf oddělení pro analýzu infekčních nemocí na londýnské univerzitě Imperial College, se ale domnívá, že tato souvislost příliš podstatná není. "Vidíme spoustu důkazů, které hovoří v neprospěch hypotézy o silném vlivu ročních období," tvrdí a upozorňuje, že koronavirus se rozšířil i v zemích s velmi teplým podnebím.

Například Brazílie má teď léto a je jednou ze zemí, kterým se nedaří infekci zvládnout. V některých oblastech Brazílie, které byly postiženy nejvíce, jako je například amazonský Manaus, není nikdy zima.

Těžkosti Brazílie ale mohou souviset s novými mutacemi, které se rychleji šíří, pokud v zemi neplatí přísná karanténa. Vědci proto navzdory částečným úspěchům v boji s virem zdůrazňují, že všechny země jsou stále zranitelné.

"Jakékoli rychlé zmírnění ochranných opatření může způsobit prudký nárůst infekcí. Stále tu máme velké skupiny lidí náchylných k nákaze, které jsou v ohrožení," varoval epidemiolog Ted Cohen z Yaleovy univerzity.