Konfrontace, nebo dialog. Putin si musí vybrat, vzkázali Američané

Ruskou delegaci diplomatů a vojenských expertů vede náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, který po pracovní večeři řekl: „Rozhovor byl obtížný, ale věcný, pustili jsme se do podstaty nadcházejícího jednání. Myslím si, že zítra nebudeme ztrácet čas.“

„Nikdy neztrácím optimismus, vždy jsem jím veden,“ dodal před schůzkou, která se koná na žádost Moskvy.

Vedoucí americké delegace, náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová, řekla Rusům, že by USA „uvítaly skutečný pokrok pomocí diplomacie“.

„Před námi jsou dvě cesty. Je tu cesta dialogu a diplomacie, při které bychom se pokusili vyřešit některé z rozdílů (v pohledech) a vyhnuli se konfrontaci. Druhou cestou je cesta konfrontace s tvrdými důsledky pro Rusko, pokud obnoví svou agresi vůči Ukrajině. Chystáme se otestovat, kterou cestu si je prezident Putin připraven vybrat.“

Shermanová ale zdůraznila, že Spojené státy zůstávají věrny mezinárodním zásadám suverenity, územní celistvosti a svobody suverénních zemí. Dodala také, že při bilaterálních jednáních nechtějí hovořit o bezpečnosti v Evropě bez přítomnosti svých evropských spojenců.

Rusko v prosinci vyzvalo USA k jednání na téma Ukrajiny, u jejíž hranice soustředilo na sto tisíc vojáků. Moskva popírá obvinění, že se chystá Ukrajinu napadnout. Požaduje ale záruky, že se Ukrajina nestane nikdy členem NATO, na jejím území nebudou rozmístěny americké rakety a že NATO nebude rozmisťovat své síly v zemích východní Evropy nad úroveň z roku 1997, kdy ještě ani Česká republika, Slovensko nebo Polsko a Maďarsko nebyly členy Aliance. Západ včetně generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga to označil za nepřijatelné.

Americká administrativa trvá na tom, že o právu suverénních států žádat o vstup do Aliance nelze vyjednávat. Zdůraznila, že v Evropě nejsou trvale rozmístěni američtí vojáci (myšleno je na území postkomunistických zemí). Washington však uvedl, že bude jednat o dalších bezpečnostních opatřeních, jako jsou oboustranné limity na rozmístění raket a omezení vojenských cvičení.

To je však mnohem méně, než Moskva žádá. Experti proto neočekávají, že by jednání vedená tento týden (ve středu se ještě sejde poprvé od roku 2019 v Bruselu Rada NATO-Rusko a ve čtvrtek zasedne ve Vídni Organizace pro bezpečnosti a spolupráci v Evropě) rychle přinesla dohodu řešící krizi okolo Ukrajiny. Mělo by se však ukázat, zda je Rusko ochotno o svých návrzích jednat, nebo byly předloženy jen proto, aby byly odmítnuty a Putin tak získal záminku pro válku na Ukrajině, ke které se už rozhodl.

„Nemyslím si, že v týdnu uvidíme nějaký průlom,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Vyslechneme si jejich obavy, oni si vyslechnou naše obavy a uvidíme, jestli je tu nějaký základ pro pokrok. Ale dosažení skutečného pokroku je těžké, když vidíme pokračující eskalaci, když Rusko drží Ukrajině pistoli u hlavy, má 100 000 vojáků u jejich hranic a možnost tento počet rychle zdvojnásobit. Pokud uvidíme deeskalaci, snížení napětí, vznikne prostředí, ve kterém bychom mohli dosáhnout skutečného pokroku.“