Konec sběračů jahod a barmanů? Británie chce už jen kvalifikované pracovníky z EU

„Pro občany EU bude pobyt do šesti měsíců možný bez víza, pak by bylo potřeba zažádat o vízum,“ sdělila Právu britská ambasáda v Praze.

Nový zákon by měl Spojenému království dát větší pravomoci v otázce ochrany jeho hranic. Vláda k tomu využije takzvaný bodový systém, který nebude rozlišovat mezi občany unijních zemí a těmi ostatními. Každý člověk, který bude do Británie chtít jet pracovat, si bude muset předem zažádat o povolení.

„Aby k nám lidé chodili na základě svých dovedností a ne národnosti,“ uvedla jako důvod Patelová.

Bodový systém má devět položek; každá je ohodnocena jiným počtem bodů (od 0 do 20). Aby si člověk mohl zažádat o práci, musí získat alespoň 70 bodů. Tři položky jsou povinné: nabídka musí být od firmy, která má povolení od ministerstva vnitra najímat pracovníky z jiných zemí; nabídka je na dostatečně vysoké úrovni (tj. je pro ni potřeba minimálně maturita); uchazeč o práci mluví anglicky.

Tyto tři mandatorní podmínky dávají dohromady 50 bodů, další body může člověk získat na základě nabízeného platu nebo třeba získáním relevantního doktorátu. Celkový přehled včetně názorných příkladů je uveden na stránkách britské vlády.

Nový systém tak v podstatě zavírá dveře málo kvalifikovaným pracovníkům do Spojeného království. Lídři potravinářského průmyslu už v únoru varovali, že je nová pravidla fatálně omezí, protože právě na tyto zaměstnance spoléhají a Britové zároveň tyto profese nechtějí dělat.

Řetězec kaváren Pret a Manger například uvedl, že jen jeden z 50 uchazečů o práci pochází ze Británie. Podle ministryně Patelové budou muset firmy překvalifikovávat „ekonomicky neaktivní“ občany, kterých je podle ní okolo osmi milionů.

Podle stínového ministra zdravotnictví Johna Ashwortha však ministryně vůbec neví, o čem mluví. „Nejenom že její zákon potenciálně zdevastuje naše sociální služby, ale ještě navrhuje, aby na uvolněná místa nastoupili nemocní a důchodci,“ zkritizoval ho.

V průběhu kampaně za odchod z EU byl často slyšet argument, že unijní pracovníci „kradou Britům práci“, protože jsou na rozdíl od rodilých Britů ochotni pracovat pod minimální důstojnou mzdou. Podle zastánců nového zákona se tento problém vyřeší a zaměstnavatelé budou muset mzdy zvýšit.

Podle studie Londýnské školy ekonomie a politických věd (LSE) se toto tvrzení ale nezakládá na pravdě. „Oblasti Spojeného království s velkým nárůstem imigrace z EU netrpěly ztrátou pracovních míst ani poklesem mezd pro britské pracovníky,“ vysvětlili autoři studie.

Když byla v roce 2013 u moci vláda Davida Camerona, nařídila přezkoumat kompetence Evropské unie. „Zadal jsem řadu studií, abychom si srovnali fakta. Ty ukázaly, že dopad na mzdy byl velmi malý. Vcelku prostě imigranti vykonávali práce, které Britové nechtěli dělat,“ řekl tehdejší ministr obchodu a energetiky Vince Cable. K poklesu mezd po roce 2008 došlo podle odborníků vlivem finanční krize a ne imigrace.

Britské vládě se nový imigrační zákon dlouho nedařilo prosadit. Kritikům vadilo, že by země uprostřed koronavirové pandemie spouštěla nový systém imigrační politiky. Podle opozičních labouristů také hrozí, že kvůli změně imigračních pravidel bude muset Británii opustit řada sociálních pracovníků.

V tuto chvíli v tamním zdravotnictví a sociální službě pracuje asi 818 tisíc lidí, kteří se narodili mimo Spojené království (zhruba jedna pětina celého sektoru). V nemocnicích jde dokonce o čtvrtinu. Opozice se obává masivního výpadku pracovní síly, která je teď navíc v průběhu pandemie klíčová.

Britská vláda na stránkách ujišťuje, že se nový systém nebude týkat unijních občanů, kteří ve Spojeném království žijí nebo se tam usadí do 31. prosince 2020. „Ti si mohou do 30. června 2021 zažádat o status usedlíka,“ stojí v prohlášení.

Imigrační zákon je velkou výhrou pro takzvané brexitáře, pro něž bylo ukončení svobody pohybu jednou z hlavních motivací pro vystoupení z Evropské unie. Ministryně Patelová stejně jako předseda vlády Boris Johnson byli velkými zastánci Brexitu.

Patelová schválení zákona Sněmovnou lordů oznámila na Twitteru. „Aby k nám lidé chodili na základě svých dovedností a ne národnosti,“ stálo v příspěvku. Britský fyzik Brian Cox se nad jejím nadšením pozastavil. „Nikdy nepochopím, proč tihle lidé oslavují odstranění jejich vlastního práva na volný pohyb,“ komentoval to.

Ke Coxovi se přidali další kritici. „Občané 32 zemí si donedávna užívali volný pohyb mezi 32 zeměmi. 31 zemí si teď bude užívat volný pohyb mezi 31 zeměmi. Jedna země si teď bude užívat volný pohyb mezi žádnými zeměmi. Podle Priti Patelové byste to měli oslavit,“ reagoval novinář James O’Brien.

Zákon nyní ještě musí podepsat královna. Podle Dohody o vystoupení Spojeného království z EU by měli Britové, kteří mají trvalý pobyt v jedné z unijních zemí, mít stejná práva jako doteď. Jak to bude s těmi, co v unijních zemích začnou pracovat až od příštího roku, není jasné. Vše bude záviset na vyjednávání Borise Johnsona s evropskými lídry.