Článek
Karadžić, který si připravil na desítky minut dlouhé prohlášení, začal s obhajobou osvětlováním politických okolností rozpadu Jugoslávie. Odmítl všech deset bodů obvinění. Na svoji obranu řekl, že by měl spíš být odměněn za vše dobré, co vykonal. Válka měla podle jeho slov čtyřikrát méně obětí, než se uvádí, a on osobně několikrát zastavil armádní akce, i když byli vojáci blízko vítězství. Uvedl, že hledal mírová řešení a dodržoval zásady mezinárodního práva.
„S postupem času bude tato pravda stále silnější, a nařčení a propaganda, lži a nenávist, budou slábnout a slábnout,“ prohlásil.
Na svoji obhajobu má Karadžić k dispozici 300 hodin, plánuje předvolat tři stovky svědků včetně řeckého prezidenta Karolose Papouliase, který byl v 90. letech ministrem zahraničí Řecka.
Jeho vystoupení přihlíželi z galerie také příbuzní lidí, kteří zemřeli při obléhání Sarajeva v únoru 1994. Karadžičovo prohlášení doprovázeli projevy nesouhlasu a znechucení, uvedla BBC.
Srebrenica nebyla podle plánu
Sedmašedesátiletý Karadžić čelí obvinění ze zločinů proti lidskosti, válečných zločinů a genocidy. Mimo jiné je viněn z organizování masakru v bosenské Srebrenica, kde v červenci 1995 zemřelo téměř 8000 muslimských mužů a chlapců. Jednalo se o největší zvěrstvo na evropském kontinentě od konce druhé světové války.
"Nikdy jsem neměl nic proti muslimům," tvrdil Karadžić, který se označil za člověka "mírného, tolerantního, který je schopen chápat ostatní". Srebrenica byla jednou z šesti takzvaných bezpečných zón, které vyhlásila Rada bezpečnosti OSN. Na ploše kolem 150 kilometrů čtverečních tam bylo kolem 45 000 lidí, jejichž bezpečnost měli zajistit nedostatečně vyzbrojení vojáci OSN z Nizozemska.
Karadžić je viněn i z toho, že od dubna 1992 do listopadu 1995 spolu s dalšími osobami stál za ostřelováním Sarajeva,
Karadžičův právní poradce Peter Robinson už dříve avizoval, že podle jeho klienta nebyl v Srebrenici prosazován žádný politický koncept a Karadžić netušil, že vězni budou popraveni. Někdejší vůdce bosenských Srbů tedy nepopírá, že v Srebrenici byli zabiti lidé, masakr ale podle něj nebyl takového rozsahu.
Karadžić srbským úřadům roky unikal, dopaden byl teprve v roce 2008. U ICTY čelí obvinění také bývalý velitel jeho armády Ratko Mladić. Obžaloba tvrdí, že společně s tehdejším jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem organizoval etnické čistky namířené proti bosenským muslimům a Chorvatům. Milošević zemřel v Haagu během procesu v březnu 2006.