Komunistický soudce a prokremelský dezinformátor. Kdo je kandidát na prezidenta Harabin

Do vlády Harabina tehdy nominovala Lidová strana HZDS Vladimíra Mečiara. Během dvou dnů odvolal sedm předsedů krajských a okresních soudů. Jako ministr spravedlnosti se neúspěšně snažil zrušit Speciální soud a Úřad speciální prokuratury, ten se podařilo zrušit až současné, čtvrté Ficově vládě.

Deset let stál Harabin v čele Nejvyššího soudu Slovenské republiky a v roce 2019 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách jako občanský kandidát. V kampani se profiloval jako křesťanský a národní kandidát. Získal přes 14 procent hlasů, skončil na třetím místě a do rozhodujícího, druhého kola nepostoupil. Harabin se však opakovaně vyhlásil za jednoznačného vítěze voleb. „I tak jsem vyhrál,“ prohlásil rezolutně.

Po neúspěchu v prezidentském klání založil politickou stranu Vlast, která původně zvažovala společnou kandidaturu s Lidovou stranou Naše Slovensko Mariana Kotleby, ale nakonec v roce 2020 kandidovala samostatně. Ve volbách získala strana Vlast 2,9 procenta hlasů a v roce 2021 byla rozpuštěna.

V době pandemie covidu Harabin aktivně vystupoval vůči vládním opatřením zavedeným proti šíření koronaviru. Harabin na protestu proti protipandemickým opatřením, který se konal 17. listopadu 2020 v Bratislavě, vyzval všechny přítomné, aby sundali roušky. „Covidový teror a opatření proti covidu-19 na Slovensku musí být řádně prošetřené,“ nechal se letos slyšet Harabin.

Po útoku Ruska na Ukrajinu se postavil na stranu agresora. Na sociální síti loni napsal, že na místě Vladimira Putina by se k Ukrajině zachoval stejně. „Je povinností Rusů pacifikovat nacisty, kteří genocidně od roku 2014 vyvraždili 15 tisíc vlastních civilistů,“ prohlásil například krátce po začátku konfliktu.

Harabin je rovněž pravidelným hostem dezinformačního prokremelského rádia Slobodný Vysielač, které šíří konspirační teorie a kremelskou propagandu.

V současné prezidentské kampani vyhlašuje, že je kandidátem míru a že favorité voleb Peter Pellegrini s Ivanem Korčokem jsou kandidáti války. „Tady se však nejedná o agresi, protože bezpečnostní rada OSN nerozhodla, že se jedná o agresi. Navíc máme rozsudek z 2. února 2024, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu neoznačil Ruskou federaci za agresora. A to je soudní dvůr OSN a nejvyšší soudní instance,“ dříve uvedl Harabin pro Novinky.

Zapomněl však dodat, že v Radě bezpečnosti OSN zasedá Rusko – a má právo veta – a zmiňovaný rozsudek z Haagu nikdy neřešil případ žaloby, kdy by Ukrajina Rusko obvinila, že je agresorem. Ukrajina v jedné části žaloby tvrdila, že ji Rusko napadlo pod falešnou záminkou toho, že údajně prováděla na východě svého území genocidu vůči Rusům. To bylo dle žaloby porušením Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Soud ve svém únorovém rozhodnutím uvedl, že neexistuje důkaz, že by Ukrajina prováděla v Luhanské a Doněcké oblasti genocidu Rusů nebo se o ni pokoušela (jak Harabin tvrdil). Zamítl nicméně tvrzení, že by ruská agrese na základě falešných obvinění byla porušením výše zmíněné úmluvy. Pro Ukrajinu to znamená právní prohru, ale neznamená to, že by Rusko nebylo agresorem.

V rámci své kampaně Harabin také často kritizuje představitele České republiky. Na setkání s voliči ve Zvolenu prohlásil, že pokud by byl zvolen prezidentem, jeho první kroky zamíří do Moskvy, nikoliv tradičně do Prahy, protože Česko je zemí „podporovatelů hitlerovců a fašistů“.

Odmítá také názor českého prezidenta Petra Pavla, že Krym je ukrajinský, a tvrdí, že tento postoj ohrožuje Českou republiku, neboť jediným garantem českých hranic včetně Sudet je Rusko. Prohlásil to v nedávném rozhovoru pro deník SME.

„Petr Pavel říká, že Krym není ruský, a v Rusku se objevily diskuze, a opodstatněně, jestli jsou Sudety české. Totiž to Česko nemá garantovanou hranici. Tím chci říct, že Petr Pavel a ostatní politici v Česku ohrožují existenci Česka. Protože Velká Británie, Francie ani Anglie (sic) negarantovaly hranice Česka,“ prohlásil. Na otázku moderátora, zda záchranou regionu před ruskou intervencí je tedy podvolit se zájmům Moskvy, se rozčílil, že to přece neřekl. Načež začal rozvíjet teorii o snahách o obnovení Rakouska-Uherska.

Harabin se narodil v roce 1957 v obci Ľubica v okresu Kežmarok na východním Slovensku. Získal právnické vzdělání a působil jako soudce. Je podruhé ženatý a má čtyři děti.