Článek
Mezi sporné body, na nichž se vyjednavači více než 190 zemí domlouvají, patří zejména síla závazku ukončit používání uhlí a fosilních paliv. Spory se vedou rovněž ohledně finanční pomoci poskytované bohatšími státy těm chudším. Průmyslově rozvinuté země, které historicky vyprodukovaly nejvíce skleníkových plynů, totiž podle agentury AP například odmítají zahrnout do dohody závazek vyplácet kompenzace chudším zemím s méně rozvinutým průmyslem, které nesou za současné oteplení klimatu menší odpovědnost.
BBC v pátek během dne ovšem uvedla, že závazel ukončit využití uhlí a fodilních paliv nebude závěrečný dokument obsahovat.
„Klíčová linie postupného zrušení dotací na uhlí a fosilní paliva byla extrémně oslabena, ale pořád ještě existuje a je potřeba ji před koncem summitu opět posílit,“ řekla Jennifer Morganová z organizace Greenpeace. Zástupci zemí, které jsou závislé na fosilních palivech, však mohou text ještě pozměnit, aby byly podmínky pro jejich použití ještě mírnější.
COP26 vyzývá vlády, aby přijaly ambicióznější plány v boji proti klimatickým změnám
Ohrožené plány
Celosvětové emise skleníkových plynů v roce 2030 by podle návrhu dohody z předpovídaných 52,4 gigatuny měly klesnout na 41,9 gigatuny, aby se však dosáhlo plánovaného omezení růstu globální teploty, mělo by se jich v roce 2030 vypouštět jen 26,6 gigatuny.
„Tento text je holé minimum,“ řekl ministr pro boj s klimatickými změnami z Grenady Simon Stiell. Jeho ostrovní zemi silně ohrožují změny klimatu. „Jestliže text odolá ranám, které může dostat, držíme se konečky prstů hranice 1,5 stupně,“ uvedl. Narážel na závazek udržet nárůst globální teploty do 1,5 °C ve srovnání s předindustriální dobou.
Profesor Jim Watson z londýnské univerzity UCL otevřeně přiznal, že návrh obsahuje povzbudivé prvky, ale celkově „není ani náhodou dostatečně ambiciózní“.
Čína a USA se dohodly na větším omezení emisí
Generální tajemník OSN António Guterres ještě před zveřejněním návrhu varoval, že klimatická konference zřejmě nedosáhne svých záměrů a klíčového cíle udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 stupně.
Splnění tohoto cíle vyžaduje, aby se do roku 2030 snížily emise skleníkových plynů o 45 procent a v roce 2050 se dosáhlo uhlíkové neutrality.