Kolem Ruska se to vybarvuje. Zájemců o vstup do EU přibývá

„Návrh zákona o zahájení procesu členství Arménie v EU byl předložen Národnímu shromáždění k projednání. Nyní se k němu musí vyjádřit vláda. Navrhujeme vyjádřit pozitivní postoj,“ prohlásil podle serveru arménský ministr zahraničí Ararat Mirzojan.

Podle něj měla Arménie s EU v posledních letech „poměrně intenzivní a dynamický vztah“.

„Řešili jsme (s EU) bohatý obsah pokrývající různé oblasti. EU vyjádřila silnou politickou podporu arménské demokracii. (…) EU rovněž vyjádřila připravenost podpořit posílení ekonomické odolnosti Arménie,“ uvedl Mirzojan s tím, že na základě toho „navrhuje reagovat pozitivně“ na předložený návrh zákona.

Arménský premiér Nikol Pašinjan na návrh reagoval s tím, že se mu vláda nebrání. Zdůraznil však, že tento zákon v konečném důsledku nemusí znamenat, že země vstoupí do EU.

„Takové rozhodnutí nelze učinit prostřednictvím zákona a rozhodnutím vlády. Lze to učinit pouze prostřednictvím referenda. Jiná možnost neexistuje,“ řekl.

Pašinjan dále uvedl, že poté, co parlament návrh zákona schválí, musí Arménie s EU projednat plán, který si představuje blok, a zároveň plán, jenž si představuje Arménie. „Měli bychom společně vypracovat podrobný plán,“ uzavřel.

Evropskou unii nyní tvoří 27 zemí, jako poslední do ní vstoupilo Chorvatsko v roce 2013, v roce 2020 vystoupilo Spojené království. Zájem o vstup do EU má v současné době hned 11 zemí, cesta ke členství však může být dlouhá.

Vstup do EU podmiňují takzvaná Kodaňská kritéria, která země vstupující do EU musí splňovat. Ta se dělí do tří skupin: politická (institucionální stabilita, demokracie, právní stát a dodržování lidských práv a respektování menšin), ekonomická (fungující tržní ekonomika) a legislativní (sladění zákonů se souborem evropského práva).

Jedním ze zájemců o vstup do bloku je například Moldavsko, které na konci října v referendu odhlasovalo zakotvení vstupu do EU v ústavě. Výsledek byl těsný, pro se vyslovilo asi 50,5 procenta lidí. Ve stejné době volili Moldavané také prezidenta, kterým se již podruhé stala Maia Sanduová. Rusko, které v zemi financovalo dezinformační kampaň, následně volby označilo za nesvobodné.

Naopak pozdržení vstupu do EU odhlasoval gruzínský parlament, do jehož čela se dostala proruská strana Gruzínský sen. Ta schválila pozastavení přístupových jednání do EU do roku 2028.

O členství má zájem také Bosna a Hercegovina. Stojí o něj i Srbsko, Albánie, Severní Makedonie, Kosovo, Černá hora, Ukrajina a Turecko.

Ruská federace obecně nesnáší rozšiřování západních uskupení dobře. To platí jak pro EU, tak i pro Severoatlantickou alianci. Rusko samo patří do uskupení BRICS, které se letos prvního ledna rozšířilo o Indonésii.

Patří také do Společenství nezávislých států (SNS), což je nadstátní organizace založená v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, v rámci níž měly státy koordinovat svou politiku v některých otázkách.

Patří tam například i Moldavsko, jehož vláda ale v roce 2023 oznámila záměr z uskupení vystoupit. V červenci 2023 pak přijala zákon o vypovězení dohody o členství v SNS.

Rusko od začátku 90. let okupuje moldavské Podněstří a zároveň v únoru 2023 zrušilo dekret z roku 2012, který podpořil suverenitu Moldavska.

Bezpečnostní otázky řeší Moskva spolu se státy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB), kam patří například také Arménie. Ta ale v červnu 2024 oznámila záměr z uskupení vystoupit, OSKB ji ovšem na svém webu stále uvádí. Dříve do organizace patřil také Uzbekistán, ten ale v roce 2012 své členství pozastavil.