Hlavní obsah

Kolem plynu u Kypru sílí horko

Právo, Kostas Tsivos
Nikósie

Politický teploměr ve východním Středomoří vykazuje stále vysoké hodnoty kvůli bohatým ložiskům zemního plynu na jihu etnicky rozděleného Kypru. Turecko stupňuje své požadavky v oblasti okolo Kypru a Egejského moře a demonstruje svou vojenskou sílu navzdory obavám, které vyjadřuje nejen mezinárodně uznávaná vláda Kyperské republiky, ale i představitelé Evropské unie a Spojených států.

Foto: Lefteris Pitarakis, ČTK/AP

Vrtná loď Yavuz před vyplutím od tureckých břehů ke Kypru.

Článek

Do sporu se nově vložila i novopečená řecká konzervativní vláda, a to jen několik hodin po svém jmenování.

Řecké ministerstvo zahraničních věcí v prohlášení odsoudilo nelegální průzkumné vrty, které provádí Turecko v oblasti kyperských teritoriálních vod, a vyzvalo Ankaru k respektovaní kyperské suverenity, mezinárodního i námořního práva.

Zprava i zleva zaznívají nějaké hlasy, které nás obtěžují
Recep Tayip Erdogan, turecký prezident

Atény poznamenávají, že provokativní chování Turecka je v příkrém rozporu s chováním, které má prokazovat stát kandidující na členství v EU. Zároveň řecké ministerstvo připomíná závěry, které přijala Evropská rada na svém zasedání na sklonku června, v nichž se mimo jiné hovořilo i o přijetí vhodných, „včetně cílených“, opatření proti turecké neústupnosti.

Erdogan jde za svým

Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Unie případné omezení kontaktů s tureckou administrativou jakož i pozastavení financování Ankary. Zejména by se jednalo o snížení podpory, kterou nyní poskytuje Evropská investiční banka, ve výši 146 milionů eur (3,73 mld. korun), a to s platností od příštího roku.

Znepokojení z eskalace napětí vyjádřilo na začátku týdne i ruské ministerstvo zahraničních věcí v souvislosti s vysláním další turecké průzkumné lodě do tzv. výlučné ekonomické zóny Kypru. Moskva vyzvala Ankaru ke zdrženlivosti a k obnovení dialogu k vyřešení vleklé kyperské otázky.

Tyto reakce, zdá se, však vůbec nezneklidňují tureckého prezidenta Recepa Tayipa Erdogana, který začátkem týdne vyjádřil odhodlání pokračovat v plánovaných průzkumech ve východním Středomoří. „Zprava i zleva zaznívají nějaké hlasy, které nás obtěžují. Nemohou nás však odradit od naší cesty,“ prohlásil před zahájením své návštěvy v Bosně.

Jednostranné iniciativy Ankary a vůbec eskalace napětí v kyperských teritoriálních vodách však už měly první dopady v podobě odvolání dvou podpůrných lodí nizozemské společnosti Vroon Offshore Services z oblasti. Nizozemské lodě měly pomáhat turecké lodi Yavuz v provádění průzkumných vrtů.

Okolo ostrova krouží Dobyvatel

Kromě Yavuzu v oblasti, kterou kyperská vláda vymezila jako svou ekonomickou zónu, operuje i další turecká průzkumná loď, která nese symbolický název Fatih, tedy Dobyvatel, po sultánovi Mehmetovi II., který v roce 1453 dobyl Konstantinopol, dnešní Istanbul.

Shodou okolností k vyhrocení situace okolo rozděleného Kypru dochází v době, kdy si obyvatelé ostrova připomínají 45. výročí od vojenského puče proti demokraticky zvolenému prezidentovi Makariosovi s podporou řeckých diktátorů.

Tento krok následně využila Ankara k vojenské invazi, která vyústila do rozdělení ostrova a k vyhlášení nezávislosti tzv. Turecké republiky Severního Kypru. Tu žádný stát kromě Turecka neuznává.

Výběr článků

Načítám