Článek
„Jsme zvyklé těch málo chvil, které nám kněží může darovat, žít v anonymitě a cítíme každý den pochyby a strach kvůli našim mužům. Musíme nahrazovat tento nedostatek citů a neseme důsledky povinnosti celibátu,“ stojí v dopise zveřejněném na italském křesťanském informačním serveru Il Dialogo.
„Kněží potřebují žít mezi lidmi a zakusit city a lásku,“ upřesňuje se v něm dále s tím, že celibát není svaté, ale „člověkem stanovené pravidlo“.
Stefania Salomoneová, jedna ze signatářek dopisu, podotkla, že výzvu podpořilo na 40 žen, většina ale nechtěla kvůli choulostivosti tématu zveřejnit jméno. Všechny měly poměr s římskokatolickými kněžími nebo laickými mnichy. Salomoneová prožila pětiletý vztah, i když platonický, s nejmenovaným duchovním.
Jiná signatářka, Antonella Carisiová, se zamilovala do brazilského kněze, který u ní často přespával. Když se o všem dověděl jiný duchovní, byl muž přeložen do Říma. „Před odchodem mi dal i zásnubní prsten,“ podotkla.
Téma celibátu se stalo znovu aktuálním po skandálu se zneužíváním nezletilých, který zasáhl Vatikán. Pro zrušení regule se před nedávnem vyslovilo několik církevních hodnostářů, mezi nimi například rakouský biskup Paul Iby a bamberský arcibiskup Ludwig Schick.