Článek
Podle některých komentátorů by ale mohlo jít o klid před další bouří. Pozice Sáncheze, jehož strana má v 350členném parlamentu jen 84 křesel, je velmi zranitelná. Do premiérského křesla mu dopomohli poslanci jiných uskupení, kterým šlo hlavně o odvolání lidoveckého předchůdce Sáncheze, Mariana Rajoye. Země tak směřuje k předčasným volbám, které Sánchez ostatně slíbil. S tím, že chce nejprve „obnovit stabilitu“.
Zato jeho protihráč na katalánské straně Quim Torra se může cítit v premiérském sedle jistěji. Mandát z prosincových předčasných voleb, v nichž opět zvítězila separatistická uskupení, je jasně daný, čehož si 55letý právník Torra je dobře vědom. I proto po přísaze v katalánském parlamentu řekl, že jeho kabinet hodlá pokračovat v tažení za „samostatnou republiku“.
„Jediným legitimním ministerským předsedou (Katalánska) je Carles Puigdemont,“ zdůraznil už dříve Torra v narážce na svého předchůdce, jenž se od loňského podzimu ukrývá v zahraničí.
Puigdemont uniká španělské justici, která jej kvůli loňskému referendu o nezávislosti Katalánska stíhá pro „vzpouru“ a vydala na něj zatykač.
O Torrovi, jehož plné jméno zní Joaquim Torra i Pla, toho Španělé dosud moc neslyšeli. Snad jen to, že je řečnicky zdatný advokát, publicista a autor několika politických a historických knih.
Torra šel do velké politiky až loni
Do velké politiky vstoupil tento rodák z katalánské Girony, bašty separatistů, až loni, když kandidoval v regionálních volbách.
Před několika lety založil Torra vydavatelství Acontravent (Proti větru), které tiskne pouze literaturu v katalánském jazyce a obsahově se zaměřuje na publikace o Katalánsku v době španělské občanské války a následné Frankovy diktatury.
V minulosti byl krátce předsedou separatistického občanského hnutí Omnium Cultural, než převzal vedení barcelonského kulturního centra El Born. Toto vlastivědné muzeum a současně místo vykopávek je symbolem katalánského patriotismu. Pod starou tržnicí zde archeologové našli ruiny města, které v roce 1714 srovnala bourbonská vojska se zemí.
Torra tak patřil k méně známým, zato nejoddanějším spolupracovníkům Puigdemonta. Jako jeden z prvních v listopadu 2017 navštívil uprchlého premiéra v bruselském exilu. A patřil i k prvním, kteří Puigdemonta navštívili ve vazbě v severoněmeckém Neumünsteru, když expremiéra letos v březnu na přechodnou dobu zadržela spolková policie na základě španělského zatykače. Torra tady protestoval a požadoval „svobodu pro politické vězně“ – Puigdemonta, ale i katalánské politiky, kteří jsou ve vazbě ve Španělsku.
A Puigdemont Torrovi věrnost oplácí. Začátkem května se ve videoposelství z Německa vyslovil pro to, aby se Torra stal katalánským premiérem do doby, než se on sám, Puigdemont, bude moci vrátit do vlasti.
„Je to jen loutka“
Kritici v tom ale spatřují i slabinu nového šéfa regionální vlády. Volba na něj prý padla hlavně proto, že Torra uvnitř své strany neměl dosud velkou váhu, a není tak pro Puigdemonta nebezpečný.
„Jednoduše mu drží místo, je to jeho loutka,“ řekl o Torrovi katalánský politolog Oriol Bartomeus s tím, že Torra má jedno velké plus – nečelí v souvislosti se separatistickými aktivitami žádnému obvinění.
Puigdemont mezitím dál píše roli „psance“. Do Španělska teď nemůže, resp. nechce, a nesmí se ani vrátit do Belgie, kam se po útěku ze Španělska uchýlil. Nesmí totiž opustit Německo, což bylo podmínkou jeho propuštění z tamní vazby. [celá zpráva]
A v příštích dnech může být Puigdemontovi opět horko. Němečtí prokurátoři totiž požádali zemský soud ve Šlesvicku-Holštýnsku, aby uprchlíka vydal španělské justici. Jejich nové důkazy prý potvrzují podloženost zatykače. Kdy německý soud rozhodne, není zatím jasné.