Kišiněv si pojistil plyn z Rumunska a Polska, už nebude závislý jen na Rusku

Alternativní trasa je pro moldavskou energetickou bezpečnost klíčová – země je zcela závislá na ruských dodávkách. Moldavsko ale ani v případě Rumunska nemůže počítat s finančně zvýhodněnou nabídkou.

Rumunsko samo spotřebovává většinu plynu, který vytěží. Podle serveru neftegaz.ru Bukurešť za první pololetí letošního roku zvýšila nákup ruského plynu na více než trojnásobek, a odebrala tak celkem 1,247 miliardy kubíků.

Moldavská státní společnost Energocom také v pondělí uzavřela smlouvu na zkušební dodávku jednoho milionu krychlových metrů plynu s polskou

PGNiG.

„Je to první nákup plynu z alternativních (neruských) zdrojů v dějinách Moldavska,“ uvádí vládní prohlášení. Nákupní cenu plynu z Polska moldavská vláda nezveřejnila. Ujistila však, že „tarifní sazby pro občany se zvyšovat nebudou“.

Spolu s PGNiG dodávky zajišťuje americko-ukrajinská ERU Group. Moldavsko podpořila Ukrajina, která poskytla Kišiněvu zápůjčku 15 milionů kubíků plynu s návratností do konce zimy.

„Plyn z Ukrajiny proudí do země přes (proruskou separatistickou enklávu) Podněstří, která sama odebírá více plynu než zbytek Moldavska a mohla by také nekontrolovatelně surovinu odčerpávat,“ upozornil v ruské televizi Dožď politolog Sergei Manastirli.

Gazprom přitom v minulých dnech pohrozil, že zcela zastaví dodávky plynu, pokud Kišiněv neuhradí své dosavadní dluhy a neuzavře od 1. prosince nový kontrakt.

Sergej Kuprijanov, oficiální představitel ruské energetické společnosti, oznámil, že Kišiněv dluží 433 milionů dolarů (asi 9,6 miliardy Kč) a s přihlédnutím ke zpoždění plateb se celková výše dluhu vyšplhala na 709 milionů dolarů (15,7 miliardy Kč).

Při jednání v Kremlu minulý týden Moskva navrhovala Moldavsku 25procentní slevu, avšak Kišiněv požaduje slevu 50 procent s tím, že mu chybí prostředky.

Moldavská premiérka Natalia Gavrilitaová v pondělí večer ujistila, že Kišiněv má zájem na dlouhodobé smlouvě s Gazpromem.