Když Ukrajina oslabí, mohou být Rusové za pár dní v Kišiněvě, varuje exšéf moldavské rozvědky

„Pokud Ukrajina oslabí, ruské jednotky z Podněstří by mohly dosáhnout Kišiněva v řádu několika dní,“ prohlásil pro Kyiv Post Briceag.

Exšéf moldavské rozvědky nicméně uvedl, že nevěří, že Ukrajina může prohrát válku proti Rusku. „Pokud se ale Rusům podaří prolomit Oděsu a obejít ji, mohli by se přesunout do Podněstří. Tam už mají vojenské vybavení a lidskou sílu. Za pár dní by se mohli dostat do Kišiněva. Toto jsou velmi reálné hrozby a musíme se na ně dívat střízlivě,“ vysvětlil.

Briceag řekl, že ruští vojáci v Podněstří jsou nebezpeční i pro Ukrajinu. „Vojenská přítomnost (Ruska) v Podněstří je jako trn v oku Ukrajině,“ řekl s tím, že kvůli této hrozbě musí Ukrajinci ponechat určité množství vojáků na hranici se separatistickým Podněstřím.

„Prezident Zelenskyj a další vojenští lídři opakovaně prohlásili, že pokud Moldavsko požádá o pomoc, Ukrajina by ji mohla poskytnout. Ale bez oficiální žádosti tuto hranici nikdo nepřekročí. Nikdo nebude porušovat mezinárodní právo,“ sdělil.

On sám je proti jakémukoli vojenskému řešení. „Osmdesát procent Podněstří tvoří moldavští občané s podněsterským trvalým pobytem a moldavskými doklady. Musíme obnovit ústavní pořádek – ne střílet do vlastních lidí. Existují i jiné metody – ekonomické, finanční, právní,“ prohlásil.

„Osmdesát procent lidí v Podněstří ví, že jejich budoucnost spočívá v Moldavské republice. Musíme jim dát důvod, aby v ni věřili. Musíme jim nabídnout alternativu. Protože pokud ne my, nabídne ji Rusko,“ řekl.

Briceag připomněl, že Rusové mají v Podněstří asi tři tisíce vojáků, řada z nich chrání obří vojenský sklad ve vesnici Cobasna, který označil za jeden z největších v Evropě.

Separatistické Podněstří vyhlásilo nezávislost na Moldavsku v září roku 1990. Od začátku své téměř nikým neuznané existence jej podporuje Ruská federace. Parlamentní shromáždění Rady Evropy v rezoluci v roce 2022 prohlásilo Podněstří za území okupované Ruskem. To do tamního vedení umisťuje své loutky.

Moldavsko loni schválilo zákon týkající se separatismu, na základě něhož úřady mohou zadržet proruské vedení. Neděje se tak, což exšéfa rozvědky štve.

„V loňském roce náš parlament schválil novelu trestního zákoníku týkající se separatismu. A hádejte co? Nebyl stíhán ani jeden člověk, přestože jen na základě tohoto článku by mohlo být uvězněno celé vedení PMR (samozvané Podněsterské moldavské republiky),“ sdělil.

Zkritizoval dále současnou moldavskou vládu, která podle něj nemá dostatečný počet kvalifikovaných lidí.

„Ministr infrastruktury je vzděláním historik. Ministr vnitra má lékařské vzdělání. Nerozumí tomu, jak systém funguje. A to způsobuje totální kolaps v klíčových oblastech,“ vysvětlil.

Řekl dále, že ačkoli Moldavsko má v současnosti prozápadní vládu, což platí i pro prezidentku Maiu Sanduovou, mohlo by se to změnit v září, kdy budou nové parlamentní volby. Podle něj totiž vláda ztratila důvěru Moldavanů.

„Lidé opravdu chtěli změnu. Ale ti, kteří se dostali k moci, byli často nezkušení, nikdy nezastávali veřejné funkce, a tak jsme se dočkali chyb, problémů a zklamání. Reforma soudnictví se nepodařila. Korupce je stále živá,“ uvedl.

Briceag také připomněl, jak některé osobnosti z Podněstří vyvezly své „know-how“ po ruské anexi Krymu a zahájení války na Donbasu: „Měli jsme jednoho chlápka. Anťufejev. Byl ‚ministrem státní bezpečnosti‘ v Podněstří a později převzal stejnou roli v Donbasu. Jeho manželka je stále členkou takzvaného podněsterského parlamentu,“ nechal se slyšet.

„Přijeli a začali ukazovat, jak se převádějí peníze z Ruské federace, jak může fungovat ekonomika za okupace,“ dodal s tím, že podobně to funguje v Ruskem okupované gruzínské Jižní Osetii a Abcházii nebo na ukrajinském Krymu.

Iurii Briceag je moldavský voják, zpravodajský důstojník a politik. V letech 2020–2022 byl šéfem moldavské rozvědky.