Když dojde na muslimy, kdo to zastaví? V ruském státním aparátu roste fobie vůči migrantům

„Obáváme se, že vlna (nesnášenlivosti) vůči migrantům se může přehoupnout i na muslimy. Kdo pak tuhle vlnu zastaví?“ tázal se Krganov během diskusního fóra na národnostní téma pořádaného ruskou zpravodajskou televizí Russia Today.

„Jazyk nepřátelství se nečekaně vrátil do našeho života. Opravdu jsme si mysleli, že jsme to překonali v první dekádě (tohoto století) a začali jsme se spolu normálně bavit a informovat o vztazích mezi jednotlivými národnostmi. A ono ne,“ prohlásila Margarita Ljangeová, odbornice na mezinárodnostní vztahy, vztahy mezi náboženstvími a migrací.

„Společenská diskuse se mění, situace se vyostřuje a migrace je skutečně významově spojována s islámem,“ sdělil Kommersantu Jevgenij Varšaver, šéf výzkumu migrace a etnicity Ruské akademie věd.

Nacionalistická rétorika v poslední době zaznívá hlavně z poslaneckých lavic. Poslanci Státní dumy navrhli také řadu omezení pro zahraniční migranty a ruské občany - bývalé migranty, kteří získali státní příslušnost v posledních letech.

Parlamentní prokremelská strana Spravedlivé Rusko v srpnu navrhla legislativně omezit počet dětí migrantů v ruských školách, jejich podíl by neměl přesáhnout deset procent.

Iniciativu podpořil rovněž Valerij Fadějev, šéf prezidentské Rady pro lidská práva. Další z členů tohoto kremelského orgánu Kirill Kabanov se nechal opakovaně slyšet, že je potřeba tvrdě bojovat s „etnickými enklávami“.

V září pak Spravedlivé Rusko přišlo s návrhem, aby lidé, kteří získali ruské občanství před méně než pěti lety, nesměli coby civilisté žádat o zbrojní průkaz a povolení k vlastnictví lovecké pušky. Informovala o tom Rossijskaja gazeta.

Šéf veřejnoprávní organizace „Právo na zbraň“ Vjačeslav Vanějev vzápětí prohlásil, že by se omezení nemělo vztahovat na bývalé migranty s ruským pasem, „kteří se etnicky hlásí k původním národům na území Ruska“.

Lidem pocházejícím ze zemí Střední Asie by se ale podle jeho soudu měla lhůta zákazu prodloužit na 15 až 25 let.

„Už je to dlouho, co se významní lidé, lídři veřejného mínění, poslanci a veřejní činitelé takovým způsobem vyjadřovali o jednotlivých národech, o mezinárodnostních vztazích.

Udělali jsme hodně pro to, abychom se od takového jazyka oprostili a naučili se vyjadřovat kulturně.

Když se nedaří některé lidi převychovat, měli bychom se zamyslet nad větším postihem (za podobné výroky)“, prohlásil Vladimir Zorin, šéf ruské Veřejné komory Ruské federace pro národnostní, náboženské vztahy a migraci.

Také podle politologa Michaila Vinogradova se ruští veřejní činitelé snaží posouvat hranice protimigrační rétoriky. „Tabu padají, počínaje protiukrajinskou vlnou a konče absencí jednoznačné reakce na antisemitské pochody v Dagestánu“.

Sem ale podle něj také spadá snaha distancovat se od případu ruského mladíka Nikity Žuravljova obviněného z pálení Koránu, kterého ve vazbě surově zbil 15letý syn čečenského vůdce Ramzana Kadyrova.

Video zachycující výprask pobouřilo značnou část ruské veřejnosti, ale Kreml je odmítl komentovat, upozornil Kommersant.

Situace je pro Rusko o to delikátnější, že bez migrantů se do budoucna neobejde, chybí mu totiž pracovní síla. Pětadevadesát procent pracovních migrantů v Rusku pochází ze zemí bývalého Sovětského svazu, jejich kapacita se ale vyčerpává.

Zplnomocněnec pro práva podnikatelů Boris Titov požádal koncem září prezidenta Vladimira Putina, aby umožnil větší příliv migrantů ze zemí, s nimiž má Rusko vízový styk.

Mělo by jít hlavně o Bangladéšany a Indy, kteří většinově vyznávají islám, respektive hinduismus.