Článek
„Jako komise navrhujeme, aby byly v EU harmonizovány azylové procedury i právo na dávky pro žadatele o azyl. Pokud by k tomu došlo, nepotřebovali bychom žádné kvóty, protože by polevila přitažlivost zemí jako Německo, Rakousko, Dánsko a Švédsko,” řekl Oettinger.
„Znamená to, že bychom museli z evropského rozpočtu silněji podporovat země jako Bulharsko a Řecko, kde jsou životní poměry žadatelů o azyl takřka neúnosné. A naopak bychom museli být připraveni snížit v Německu standardy (pro uprchlíky), které na základě ústavy uplatňujeme,” řekl politik, kterého do Evropské komise vyslala vláda německé kancléřky Angely Merkelové.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Bez určité solidarity uprchlickou otázku nezvládneme
Dokud se nepodaří dosáhnout harmonizace azylového práva, je podle Oettingera třeba dodržet dohodu o rozdělení uprchlíků, kterou loni přijali ministři vnitra zemí EU přes odpor některých států včetně České republiky. Na základě této dohody by Česko mělo přijmout celkem 2691 migrantů.
„Čtyři členské státy, mezi nimi i Česká republiky, byly proti. Ale v demokracii platí většinový princip. Češi nemohou v EU přijímat rozhodnutí, která jim vyhovují, a blokovat ostatní,” řekl eurokomisař. „Bez určité solidarity uprchlickou otázku nezvládneme,” dodal.
Související téma:
Ilustrační foto
Migrační krize loni zasáhla především Německo, Rakousko a Švédsko, kam mířilo nejvíc běženců směřujících do EU. Tyto země tlačily na rozdělení uprchlíků mezi všechny členy unie, proti tomu se stavěly především státy z východní části osmadvacítky.