Kdo nahradí Čaputovou? Padají první jména

Bývalý ministr spravedlnosti a expředseda nejvyššího soudu Štefan Harabin se už začátkem letošního roku nechal slyšet, že chce opětovně kandidovat.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2019 získal Harabin 14 procent hlasů a do druhého kola nepostoupil. V současnosti čelí žalobě za status schvalující ruskou invazi na Ukrajinu.

Mezi možnými kandidáty na post hlavy státu se objevuje také významný slovenský vědec Robert Mistrík, který v roce 2019 odstoupil ve prospěch Čaputové.

Není vyloučena ani kandidatura současného generálního prokurátora Maroše Žilinky.

V médiích se objevilo také jméno bývalého předsedy Strany demokratické levice a bývalého slovenského velvyslance v Budapešti a v Praze Petera Weisse. Svou kandidaturu nevyloučil bývalý ministr zahraničí Ján Kubiš.

V kuloárech se v souvislosti s prezidentskými volbami skloňuje také jméno dlouholetého diplomata, bývalého slovenského velvyslance v USA a exministra zahraničí Ivana Korčoka.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v úterý oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Politička, která ve středu oslaví padesátiny, uvedla, že by už neměla dostatek sil na další funkční období. Čaputová je nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba ale podle sondáží oproti minulosti klesla.

Slováci volí hlavu státu stejně jako Češi přímo. V roce 2019 se prezidentské volby konaly v březnu a je předpoklad, že ty příští budou v březnu 2024, přesný termín, od něhož se odvíjí i termín pro podání kandidatury, ale ještě nebyl určen.

Letos 30. září se budou na Slovensku konat předčasné parlamentní volby. Vláda premiéra Eduarda Hegera loni v září ztratila většinu a v prosinci jí parlament vyslovil nedůvěru. V květnu 2023 jmenovala Čaputová úřednickou vládu v čele s Ľudovítem Ódorem. Kabinet minulý týden podle očekávání nezískal důvěru sněmovny, ale dovede zemi k předčasným volbám.