Článek
„Všechny cíle stanovené ruským prezidentem budou splněny. Nemůže tomu být jinak, protože historická pravda je na naší straně,“ řekl Patrušev, který je generálním tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace od roku 2008. Je také jedním z nejvýznamnějších poradců prezidenta, uvedl server The Article, který zmínil, že oba byli v dobách SSSR příslušníky tajné služby KGB a Patrušev pak stanul v čele nástupnické FSB.
Podle Dearlovea ruský režim spěje ke konci a Putin bude odstaven. Současně ale podotýká: „Není tu plán nástupnictví.” Nicméně Patrušev by podle něj mohl být tím, kdo Putina nahradí, protože právě on rozhoduje, kdo se za prezidentem dostane.
Jestřáb podporující válku
The Article upozorňuje, že Patrušev je jestřáb, který podporuje válku. Tvrdí, že protesty na Majdanu organizovaly Spojené státy a ukrajinská vláda vedená prezidentem Volodymyrem Zelenským je ovládána z Washingtonu. Že je pro válku, je patrné i z rozhovoru.
„Neřešíme termíny. Nacismus musí být na sto procent vykořeněn, nebo za pár let zvedne hlavu v ještě hnusnější formě,“ řekl Patrušev. Zopakoval tak mantru Kremlu, že cílem je „denacifikace” Ukrajiny, byť německý nacismus byl poražen v roce 1945 a právě dnešní Ukrajina byla jedním z terčů jeho agrese.
Uvedl, že význam pojmu denacifikace je jasnější, když se připomene historie druhé světové války. „Pod denacifikaci spadala řada opatření. Kromě potrestání nacistických zločinců byly zrušené zákony třetí říše, které legalizovaly diskriminaci na základě rasy, národnosti, jazyka náboženství a politického přesvědčení. Z výuky ve školách byly odstraněny nacistické a militaristické doktríny,“ vypočítal.
„Naše země si stanovila tyto cíle v roce 1945 a stejné cíle jsme si stanovili nyní - osvobodit Ukrajinu od neonacismu,“ vyjevil Patrušev.
Azov proti Spartě. Zločiny radikálů na Donbase
Důkazy o neonacismu na Ukrajině jsou podle něj jasné: „Zápaďáci si nesundají růžové brýle, dokud nezačnou běsnící ukrajinští frajírkové vyvádět na jejich ulicích.“
Patrušev se pak pokoušel najít vhodná srovnání, ale moc mu to nešlo: „Chtěl bych se zeptat Američanů, jaký je rozdíl mezi neonacistou, který střílí lidi v supermarketu, a bojovníky Azovu, kteří každý rok ponižovali a ničili civilní obyvatelstvo Donbasu.“
Co bude s Ukrajinou? Zmatený historický exkurs
K budoucnosti Ukrajiny se nedokázal vyjádřit. „Osud Ukrajiny budou určovat lidé žijící na jejím území. Chtěl bych připomenout, že naše země nikdy neřídila osud suverénních zemí,“ řekl zřejmou nepravdu.
Svůj výrok hájil tím, že Rusko podle něj pomáhalo USA během občanské války a nenechalo v roce 1815 ponížit Francii na Vídeňském kongresu a podle jeho slov za první světové války zachránilo dvakrát i Paříž. Zmínil, že Moskva po pádu železné opony napomáhala sjednocení Německa, „proti čemuž nejvíce vystupovali Francouzi a Angličané“.
Na Ukrajině se nezastavíme, zalykal se v televizi vztekem přední ruský propagandista
„A neméně důležitou roli hrálo Rusko v dějinách polské státnosti,“ pravil, aniž by upřesnil, zda měl na mysli trojí dělení Polska, kdy se Rusko zmocnilo částí jeho zemí, nebo přepadení Polska Sovětským svazem 17. září 1939 na základě dohody Moskvy s Hitlerem.
Na vstup Finska a Švédska do NATO musíme reagovat
Patrušev se vyjádřil i k plánovanému vstupu Finska a Švédska do NATO. K němu podle něj dojde, i když je proti Turecko a Chorvatsko. „Helsinky a Stockholm budou do bloku přijaty, protože tak rozhodl Washington a jím ovládaný Brusel. Vůle jiných národů není pro vedení Spojených států zajímavá,“ řekl, aniž by zmínil, jak od začátku ruské invaze stoupla podpora obyvatel pro vstup obou dosud neutrálních zemí do NATO.
Rusko hrozí: Budou-li ve Švédsku a Finsku základny NATO, namíříme jaderné zbraně na Evropu
Rusko však podle něj vstup neponechá bez reakce: „NATO není obranný, ale čistě útočný, agresivní vojenský blok. Pokud se vojenská infrastruktura Aliance rozšíří na teritorium Finska s Švédska, bude to Rusko vnímat jako přímé ohrožení vlastní bezpečností a bude mít povinnost reagovat,” prohlásil Patrušev.
Neupřesnil, jaká reakce to bude. Rusko ale už dříve hrozilo rozmístěním jaderných zbraní v Pobaltí. Zato dal najevo rozčarování nad nevděkem Finska: „Bez ohledu na to, že se Finsko zúčastnilo války na straně Německa, vyvázlo z ní s minimálními škodami.“ Zapomněl, že napřed Finsko čelilo sovětské agresi.