Článek
Nad Belgií se už dlouho vznáší hrozba, že by se země mohla rozpadnout, i když to většina místní politické scény označuje za spekulace.
Leterme také po setkání s Klausem novinářům řekl, že dělení země není teď vůbec na místě.
„Nic takového není na stole stran, které nyní vyjednávají o reformách a vládě. Je zcela mimo debatu, že bychom se vydávali tímto směrem k rozdělení,“ řekl. Zdůraznil také, že se s českým prezidentem o zkušenostech s rozdělováním země vůbec nebavil a žádná doporučení či „recept“ si od něj nežádal.
Prezident Václav Klaus s belgickým premiérem Yvesem Letermem
Český prezident doplnil, že by si ani nedovolil žádná doporučení dávat. „Na stranu druhou dostávám tuto otázku v Belgii velmi často, protože jsem některými lidmi tady považován za hrdinu rozdělení Československa, což rozhodně není pravda,“ podotkl Klaus.
„Já jsem chtěl udržet Československo pohromadě. Avšak ve chvíli, kdy jsme zjistili, že to nebude praktické a pragmatické řešení, jsem byl velmi rychlý a efektivní v rozdělení země,“ podotkl Klaus. „To neznamená, že bych komukoli doporučoval, aby následoval našeho příkladu,“ dodal.
Klaus v úterý zahájil dvoudenní návštěvu Belgie. Během ní se kromě Leterma setká i s králem Albertem II. a předsedy zákonodárných sborů a dalšími významnými belgickými politiky.
Klaus navštívil také vinný sklep v Citadele města Namur ve valonské části Belgie. Na snímku s federální ministryní pro podnikání a zemědělství Sabine Lauruelle. Valonští politici, kteří byli návštěvě též přítomni, ocenili, že prezident Klaus navštívil kromě Bruselu i jejich část země. Česká hlava státu se navíc setkala i se členy Sdružení valonských podnikatelů.
| Belgické separatistické úsilí |
|---|
| Belgie se už dlouho topí v hlubokých politických problémech. Vyřešit je měly předčasné volby, které se konaly loni v červnu. Vlámské a valonské strany se ale od té doby nejsou schopny dohodnout na zformování nové vlády a hlavně na nutných ústavních a dalších reformách, kterými je vytvoření kabinetu podmíněno. |
| Jde zejména o přerozdělení pravomocí a financí mezi hlavní a dost odlišné regiony země, v níž 60 procent z asi 10,5 miliónu obyvatel tvoří vlámsky hovořící Vlámové (obývající zejména sever země). Druhou hlavní komunitou jsou francouzsky hovořící Valoni. Ti obývají jih Belgie a většinu Bruselu. Kromě těchto dvou komunit na východě žije malá německy hovořící menšina. |
| Kvůli neschopnosti stran se dohodnout pak nabývají na intenzitě názory, zda by nebylo vhodné zemi rozdělit. Konec konců i vítězové voleb z Nové vlámské aliance (N-VA) v minulosti hovořili o možnosti zahájení cesty k postupnému rozdělení Belgie. |