Článek
„Sešli jsme se na historickém místě,“ pravil hrdě počátkem prosince Andris Ameriks, místostarosta Rigy, při rozsvícení stromu na historickém náměstí v srdci hlavního města.
Tady v roce 1510 v domě člena Bratrstva černohlavých si odbyla podle místních světovou premiéru úplně první ozdobená vánoční jedle. Událost připomíná pamětní deska nainstalovaná do kočičích hlav před budovou i zbrusu nový bronzový stromek odhalený Ameriksem.
Jedle příliš velká pro plameny
Bratrstvo, v němž se ve středověku sdružovali obchodníci německého původu, chtělo bohatému a vzkvétajícímu hanzovnímu městu k zimnímu slunovratu věnovat strom, jenž se pak měl podle tradice nastojato na místě spálit, aby se zapudilo zlo.
Jehličnan byl však příliš velký, takže plameny by ohrozily okolní domy. A tak zatímco kupci probírali, co s nespálitelnou jedlí, děti ji ozdobily slámou, jablky a nitěmi. Načančaný strom se obyvatelům Rigy zalíbil natolik, že se zrodila každoroční tradice, jež posléze dobyla svět.
Tallinn to nevzdává
Legenda, kterou šíří Riga, vždy pořádně nazvedne Estonce, tím spíš, že lotyšská konkurentka vůbec neváhala a sama sebe jmenovala „Metropolí vánočních stromků“.
Konšelé z Tallinnu prvenství hájí argumentem, že Bratrstvo černohlavých vztyčilo nazdobený strom před tallinnskou radnicí už v zimě 1441 – tedy o 69 let dříve. „Kupci jen přejali pohanský obyčej,“ vysvětluje estonský historik Juri Kuuskemaa.
Ojars Sparitis, lotyšský historik umění, ale zase vytahuje trumf pro Rigu. Na rozdíl od Tallinnu se tamní kronika bratrstva totiž výslovně zmiňuje o „osvětleném stromu“. Opatrnější je Gustavus Strenga, odborník na dějiny středověku z Lotyšské národní knihovny. Přiznává totiž: „Nevíme vůbec, o jaký strom šlo a zda se vztahoval k Vánocům.“
Kromě marketingového podtextu sehrává v celé tahanici své i snaha obou malých pobaltských států blýsknout se něčím jedinečným. „Je přece skvělé, že se můžeme pochlubit tím, že tak rozšířený zvyk má svou kolébku právě u nás,“ uzavírá Strenga.