Článek
Ministryně reagovala na otázku, co jako bývalá pracovnice v oblasti lidských práv říká na to, když nezisková organizace Amnesty International zkritizovala odstup od úmluv s tím, že se jedná o katastrofální rozhodnutí, protože tyto úmluvy zabraňují vyššímu počtu civilních obětí v konfliktech.
„Pro Amnesty International bych měla jednu radu: ,Probuďte se‘. Tohle je svět, ve kterém bráníme naše občany, a využijeme k tomu všechny dostupné prostředky. Pokud nějaké prostředky nejsou dostupné, tak si je zařídíme. Noha ruského vojáka už nikdy nepřekročí hranice mé země,“ prohlásila pro Deutsche Welle.
Šakalienėová připomněla, že Rusové na Ukrajině používají pravidelně nejen protipěchotní miny, ale také kazetovou munici, což dokázali například v dubnu při útoku na Sumy, kde zemřelo přes třicet lidí.
Sport.cz
„Takže proto tam (na hranicích) miny a kazetová munice budou. Jde jen o to, jestli budou jejich (Rusů) nebo naše. My budeme vědět, kam jsme naše miny umístili, abychom ochránili území, a potom bychom ta území pečlivě odminovali. Až Rusové opět překročí naše hranice a budou zaminovávat naše území a používat kazetovou munici jako nad Sumy, tak nad tím nebudeme mít žádnou kontrolu,“ řekla.
Litva od úmluvy o zákazu protipěchotních min odstoupila s účinností od 6. března, o víkendu tak učinilo také Lotyšsko.
Kromě toho ministerstva obrany všech pobaltských zemí a Polska ve druhé polovině března doporučila odstoupit také od ottawské úmluvy, která zakazuje nasazení kazetové munice. Důvodem obou rozhodnutí je hrozba Ruské federace, jak uvedli ve společném prohlášení ministři. Litevský prezident 11. dubna formálně přišel s návrhem od úmluvy odstoupit, kdy k tomu oficiálně dojde, není prozatím jasné.
