Článek
„Kazachstán jednoznačně deklaroval, že se bude držet sankčního režimu, udržujeme kontakty s odpovídajícími organizacemi, které dodržování sankcí monitorují. Jakékoliv pochybnosti německé strany ohledně toho, že by mohlo docházet k aktivitám směřujícím k obcházení sankcí, podle mě nejsou namístě,“ uvedl Tokajev na tiskové konferenci po setkání s německým kancléřem.
Brusel přitom poukazuje na to, že například do Íránu, který dodává Rusku bojové drony nasazované ve válce proti Ukrajině, proudí nezbytné komponenty ze Západu mimo jiné přes území takových států, jako jsou Kazachstán, Uzbekistán, Turecko, Indie, Vietnam nebo Kostarika.
Je všeobecně známo, že ruští obchodníci hojně využívají mimo jiné kazachstánské firmy k takzvanému paralelnímu dovozu zboží ze sankčních seznamů.
Kassym-Jomart Tokayev and Olaf Scholz hold a press briefinghttps://t.co/YgSf9UDf2w pic.twitter.com/jKIBOAajPT
— President Kassym-Jomart Tokayev's Press Office (@aqorda_press) September 28, 2023
„Rusko pro nás není hrozbou“
Tokajev také v Berlíně zdůraznil, že nevidí Rusko jako hrozbu pro suverenitu vlastní země. Společná hranice je podle něj „stvrzena a ratifikována parlamenty obou států“.
„Proto nemáme obavy ohledně územních nároků z ruské strany,“ dodal kazachstánský prezident. Zmínil ekonomické a „humanitární“ vazby mezi zeměmi a připomněl, že Moskva a Astana v roce 2013 podepsaly mezistátní smlouvu o spojeneckých vztazích.
Přitom rovněž na území východního Kazachstánu u hranic s Ruskem jsou regiony s převážně ruskojazyčným obyvatelstvem, na které v Moskvě nahlížejí jako na „darované“. Rusko s velkou nelibostí hledí na šíření kazaštiny na těchto územích.
Kazachstán prosazuje okamžité zastavení války a mírovou smlouvu na základě Charty OSN, ubezpečil v Berlíně Tokajev. „Jak ruská, tak ukrajinská strana tvrdí, že jsou připraveny vyjednávat, ale platforma pro taková jednání zatím není jasná,“ zhodnotil nicméně situaci.
Kromě dvoustranných jednání má Tokajev v Německu na programu také setkání hlav států zemí Střední Asie a Německa.