Článek
Masovi, který stál v čele regionální vlády od prosince 2010 do ledna 2016, už loni v březnu španělský soud zakázal po dva roky zastávat veřejnou funkci. Kratší zákaz výkonu veřejné funkce dostali tehdy další členové jeho regionální vlády Joana Ortegová, Irene Rigauová či Francesc Homs. Všichni byli odsouzeni za nezávislé hlasování, které v roce 2014 uspořádali přes zákaz ústavního soudu.
Největší položku v částce, kterou musí regionální exministři zaplatit, činí nákup asi 7000 počítačů. Obvinění se ale v této věci hájili tím, že počítače zůstaly posléze školám, kde se hlasování konalo. Další položkou byly výdaje na informační kampaň před hlasováním z 9. listopadu 2014.
Masova vláda původně před čtyřmi lety chystala referendum. Když ho ale ústavní soud zakázal s tím, že je protiústavní, rozhodl Mas vyhlásit "občanskou konzultaci o politické budoucnosti Katalánska", kterou pak organizovali dobrovolníci. I takto nazvané hlasování ale zakázal před jeho konáním ústavní soud. V plebiscitu se tehdy 80 procent hlasujících vyslovilo pro nezávislé Katalánsko, účast ale činila jen asi 37 procent.
Ve vězení neskončili
Mas a členové jeho vlády ale na rozdíl od některých svých nástupců v úřadě neskončili ve vězení, protože prokuratura je obvinila jen z ignorování verdiktů soudu, a nikoli ze zpronevěry.
Nástupce Artura Mase v úřadu katalánského premiéra Carles Puigdemont a jeho regionální vláda uspořádali loni 1. října referendum o nezávislosti, které rovněž před tím ústavní soud zakázal. Kromě toho pak regionální vláda iniciovala rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou schválil koncem října regionální parlament.
Kvůli tomu část bývalého vedení Katalánska čelí obžalobě ze vzpoury a zpronevěry a několik politiků je už přes rok ve vazbě. Proces, v němž jim hrozí trest až 25 let vězení, má začít v lednu či únoru.