Článek
Katalánská vláda se v pondělí sešla za zavřenými dveřmi. Její premiér Puigdemont před dalším jednáním s ústřední vládou vyzval Evropskou unii, aby se problémem zabývala, a španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi vzkázal, že by měl při vyjednávání přijmout mezinárodní mediátory. Katalánsko podle Puigdemonta neusiluje o „traumatické“ oddělení od Španělska, nýbrž chce dosáhnout nového dorozumění.
Katalánské vedení tvrdí, že má mandát vyhlásit osamostatnění a také tak učiní. Madrid naopak opakuje, že referendum bylo protiústavní a jeho výsledek nemá žádný vliv.
Premiér Rajoy přiznal, že zemí zmítá největší ústavní krize za poslední desetiletí, a ministr spravedlnosti Rafael Catalá varoval, že pokud Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásí, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.
„Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva,“ citovala jeho výrok v televizi agentura Reuters.
Protesty pokračují
V Barceloně mezitím znovu do ulic vyšly stovky lidí, mezi nimi mnoho studentů. Lidé skandovali hesla na protest proti zákazu referenda a vzývali samostatnou katalánskou republiku.
V nedělním referendu hlasovalo 2,26 miliónu lidí a zhruba 90 procent z nich schválilo odtržení od Španělska. Vláda a ústavní soud referendum zakázaly, takže jeho uskutečnění bránila policie. Při násilných střetech s protestujícími bylo zraněno téměř 900 lidí.
Katalánsko na severovýchodě Španělska, jehož metropolí je Barcelona, je s více než sedmi milióny obyvatel druhým nejlidnatějším ze 17 autonomních společenství v zemi. |
---|
Mnozí Katalánci si stěžují, že jejich bohatý region, produkující zhruba pětinu španělského HDP, odvádí Madridu příliš mnoho na daních, aniž by se mu vrátil odpovídající podíl formou vládních investic. |
Katalánská vláda už v listopadu 2014 uspořádala nezávazné lidové hlasování, v němž se pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících. Účast ale činila jen asi 40 procent. |