Článek
O listu v sobotu na svých stránkách informovala strana Vlast, které vězněná expremiérka předsedá.
Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář ČTK potvrdil, že dopis Schwarzenberg prostřednictvím českého zastoupení v Kyjevě odeslal. "Pan ministr chtěl především paní Tymošenkové poblahopřát k narozeninám a popřát jí brzkého uzdravení," řekl Kolář. Kromě dopisu podle něj Tymošenková obdržela také květiny. Český ministr zahraničí dodává, že Evropa nezapomíná na tíživou situaci, v níž se vůdkyně ukrajinské opozice ocitla.
Blahopřání Tymošenkové zaslal rovněž americký velvyslanec v Kyjevě John Tefft, který odsoudil její pronásledování a vyjádřil naději na její brzké osvobození.
Minulý měsíc byla Tymošenková odsouzena k sedmi letům vězení za údajné poškození státu při podpisu plynové smlouvy s Ruskem. Vězněná je od srpna a vazba podle obhájců vážně poškozuje její zdraví.
Trpí pravděpodobně potížemi oběhového systému a stěžuje si na silné bolesti páteře. K zevrubnému vyšetření ji vězeňská správa poslala až minulou středu po důrazných protestech opozice a po výzvě prezidenta Viktora Janukovyče.
Firma Tymošenkové možná financovala nájemnou vraždu
Ukrajinská prokuratura prošetřuje podezření, že firma patřící v minulosti nynější vůdkyni opozice Juliji Tymošenkové financovala nájemnou vraždu. Podle generální prokuratury není vyloučeno, že převod peněz na účet najatých vrahů provedla sama Tymošenková. Uvedl to v kyjevské televizi první náměstek ukrajinského generálního prokurátora Renat Kuzmin.
Podle Kuzmina se nyní vyšetřovatelé zabývají kauzou z roku 1996, kdy byl zabit vlivný obchodník a poslanec ukrajinského parlamentu Evhenij Ščerbaň. Motivem vraždy prý mohla být snaha Ščerbaně proniknout do obchodních praktik firem, které se na Ukrajině zabývaly prodejem a distribucí zemního plynu. Spolumajitelkou těchto firem byla Tymošenková.
Ščerbaně zastřelilo komando ozbrojenců v březnu 1996 na letišti v Doněcku. Spolu s ním byla zavražděna jeho manželka a dva členové posádky Ščerbaňova soukromého letadla. Za vraždu bylo odsouzeno osm lidí, z toho tři na doživotí.
Smrt politika si podle pozdějšího vyšetřování objednal Pavlo Lazarenko, který byl od června 1996 do července 1997 ukrajinským premiérem.