Článek
Deník se odvolává na tvrzení Jamesa Luka, někdejšího činitele OSN v Bosně a vyšetřovatele Mezinárodního tribunálu v Haagu (ICTY). Ten v srbském tisku prohlásil, že v srpnu roku 1997 britští vojáci působící v Bosně zjistili, kde se Karadžić skrývá. Pár minut před spuštěním zatýkací razie však tehdejší velitel britských mírových jednotek v Bosně, generál Angus Ramsay, dostal z Londýna rozkaz celou akci zrušit.
Luko tvrdí, že byl jedním ze tří lidí, kteří byli u toho, když Ramsay vstoupil do místnosti britského štábu v bosenské Banja Luce (metropole bosenských Srbů) chvíli poté, co hovořil s Londýnem. Na velké obrazovce před nimi v tu chvíli běžely záběry z výzvědného letounu AWACS, který pohyb Karadžiče a jeho doprovodu sledoval.
"Nejsme policie, jsme vojáci, a proto tato věc nespadá pod naši zodpovědnost. Karadžiče musí zatknout policie bosenské Republiky srbské. Mezinárodní síly mohou pomoci až následně, pokud bude v Banja Luce neklid,“ měl Ramsay prohlásit.
Karadžić je nyní ve vazební věznici ICTY. Před soudem při svém prvním slyšení tam tvrdil, že s americkým vyslancem pro Balkán Richardem Holbrookem v roce 1995 uzavřel dohodu o své beztrestnosti, když se stáhne z veřejného života. Americký diplomat to označil za lež, ale Karadžić trvá na svém a chce, aby se Hoolbroke k údajné dohodě vyjádřil pod přísahou.
Prodal Západ Srebrenici?
Před několika dny šokovala bývalá mluvčí ICTY Florencie Hartmannová tvrzením, že prsty ve skrývání Karadžiče měla i exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. Ta mu měla navrhnout šest míst, kam se měl uchýlit do azylu. Potvrdila rovněž spekulace, že Karadžić mohl být několikrát zatčen, ale zákrok vždy zhatil zákrok z nejvyšších míst.
"Několikrát nechal zastavit zatýkací operaci bývalý francouzský prezident Jacques Chirac, jindy to byl exprezident USA Bill Clinton,“ řekla Hartmannová srbskému deníku Blic.
Karadžić tvrdí, že mu hrozí smrt ze strany lidí, kteří na zveřejnění této dohody nemají zájem. Hartmannová naznačila, že jeho obavy nejsou zcela od věci. Podle ní by mohl vypovídat mj. o údajné dohodě, na jejímž základě padla roku 1995 tzv. bezpečná zóna Srebrenica do rukou armády bosenských Srbů. Ti pak měli v tomto městě pozabíjet několik tisíc muslimů.
"Teď, když byl Karadžić nakonec zatčen, může říct hodně o tajných dohodách, které vedly k pádu Srebrenice. Jeho svědectví představuje ohromné riziko pro velké západní mocnosti,“ soudí Hartmannová.
Podle ní dosud chybí důkaz potvrzující spekulace, že Západ umožnil pád Srebrenice výměnou za srbskou spolupráci při vyjednávání mírového procesu, který v roce 1995 uzavřel krvavou válku v bývalé Jugoslávii. "Ale pokud někdo o takových tajných dohodách ví, pak je to Karadžić,“ uzavřela bývalá mluvčí.
